„Korupce? To slovo je z politiky a znamená to, že někdo něco vede," myslí si devítiletý Tomáš, žák třetí třídy Základní školy Matiční. Pod slovem rodinný rozpočet si pak stejně stará Bea představí trezor, ze kterého si máma s tátou berou peníze třeba na dovolenou.

Právě o problematice financí by podle ministerstva školství měli školáci vědět více. Je to jeden z předmětů, který jim má už v září přibýt do rozvrhů.

„Myslím si, že je dobré, aby děti znaly tyto pojmy, ale už teď jim to zvládáme vysvětlovat v rámci jiných předmětů. O financích se bavíme třeba v matematice a o korupci a politice v základech společenských věd," říká Dagmar Hrabovská, ředitelka ZŠ Matiční, s tím, že zavádět úplně nový předmět finanční gramotnost je podle jejího názoru zbytečné.

Ilustrační foto.Příručka 

Pomoci učitelům v tom, aby dětem dokázali co nejsnáze vysvětlit, co to vlastně korupce je a v čem spočívá, má příručka Korupce v České republice, kterou vydalo občanské sdružení Respekt institut.

V jednom z příkladů, které jsou v ní uvedeny, se školáci mají rozhodnout, jak by se zachovali, kdyby zástupce starosty jejich města upravil pravidla veřejné zakázky tak, aby v ní mohla vyhrát pouze firma jeho manželky. Děti mají určit, na jaké organizace by se v tomto případě obracely.

Devítiletý Adam tvrdí, že by to oznámil své třídní učitelce. „Ta by potom třeba zavolala policajty," má jasno Adam.

Rozpaky

S rozpaky se na plánované změny ministerstva dívá ředitel ZŠ Bohumínská Radek Pollo.

„Nezdá se mi úplně vhodné, aby se děti o korupci či veřejných zakázkách učily už na prvním stupni základní školy. Navíc si také myslím, že základní přehled děti mají," míní Radek Pollo a dodává: „Spíše je problém v tom, že tyto pojmy si nedokážou spojit s konkrétní situací, a když se s tímto jednáním setkají, tak si stejně neuvědomí, co by měly dělat."

Pokud by se měl zavádět nový předmět, finanční gramotnost, není úplně proti, bude ale záležet na tom, na úkor kterých současných předmětů to bude. „Zatím nemáme od ministerstva žádné konkrétní informace. Podle mého názoru by se finanční gramotnost měla zahrnout už do stávajících předmětů," konstatuje Pollo.

Veřejná zakázka? To je zákaz, který platí pro všechny míní děti

Pojmy jako korupce, rodinný rozpočet nebo finance. Ty by měly znát podle ministerstva školství už děti na základní škole. Učit se je mají v rámci nového předmětu finanční gramotnost, který by jim měl přibýt do rozvrhu. Co si pod slovem korupce či veřejná zakázka představují třeťáci ze Základní školy Matiční v Ostravě?

Slyšeli jste někdy o nějaké veřejné zakázce?

Bartoloměj: Veřejná zakázka je, když se všem lidem něco zakáže. Třeba kouřit.

Katka: To jsem nikdy neslyšela, ale myslím, že to je, když nějaký zákaz platí pro všechny.

Adélka: Znamená to, že třeba ODS něco vyhlásí a pak to prezident buď podepíše, nebo ne.

Co si představujete pod pojmem rodinný rozpočet?

Erik: To jsou peníze, které jsou uloženy v bance a mají k nim pak přístup všichni z rodiny.

Ondřej: Představím si banku, ve které má rodina peníze, a když potřebuje, tak si je půjčí a potom je tam zase vrátí.

Bea: Je to takový trezor, kam si maminka a tatínek nosí penízky a pak jedou třeba na výlet nebo na dovolenou.

Co si představujete pod pojmem rodinný rozpočet?

Erik: To jsou peníze, které jsou uloženy v bance a mají k nim pak přístup všichni z rodiny.

Ondřej: Představím si banku, ve které má rodina peníze, a když potřebuje, tak si je půjčí a potom je tam zase vrátí.

Bea: Je to takový trezor, kam si maminka a tatínek nosí penízky a pak jedou třeba na výlet nebo na dovolenou.

Víte, co to znamená, když se řekne korupce?

Tomáš: Slovo korupce je z politiky. Je to, když někdo něco vede.

Erik: Myslím si, že korupce je to, když ODS a někdo z ČSSD splácejí státu peníze.

Ondra: Korupce je teď, když je nový prezident, který vládne všem.

Co se má změnit v osnovách?

Školáci by se měli začít nejpozději na druhém stupni učit o korupci a finanční gramotnosti

Nejpozději od 8. třídy se musí začít učit povinně druhý cizí jazyk

Zlomky a desetinná čísla by se měly v matematice probírat už na prvním stupni

Cizí jazyk navíc? Děti budou akorát více stresované

Ilustrační foto.

S příchodem nového školního roku by dětem měl přibýt také další povinný cizí jazyk. S výukou cizího jazyka děti začínají ve 3. třídě, někde dokonce i dříve. Druhý cizí jazyk se dosud učil jako volitelný. Nově už ale bude výuka druhého cizího jazyka povinná od 8. třídy nebo i dřív. Na druhý cizí jazyk bude týdně vyčleněno šest vyučovacích hodin. Právě této změny se někteří ředitelé škol obávají.

„Někteří slabší žáci mají problém se zvládnutím jednoho cizího jazyka. Moc si nedokážu představit, co se bude dít, až jim přidáme další," říká Ivana Breginová, zástupkyně ředitelky Základní školy Františka Formana na Dubině.

Obavu o to, jak budou žáci zvládat dva cizí jazyky, má také ředitel Základní školy Ukrajinská Petr Neshoda. Míní, že mnohé děti budou více stresované, protože jim přibude další předmět, který nebudou ovládat podle svých představ. „Je to hovadina. Některé děti mají problém s češtinou a bojují s angličtinou. Další cizí jazyk v rozvrhu pro ně bude skutečně obtížný," myslí si Neshoda.

Rozpaky vzbudily změny v rozvrhu také mezi některými rodiči. Ti jsou totiž přesvědčeni, že jejich děti jsou už teď přetěžovány. „Školních povinností mají tolik, že jim nezbývá žádný volný čas. Syn přijde ze školy a hned se začne učit a psát úkoly. Skončí a je čas tak akorát na to, aby šel spát," konstatuje paní Hana, která má desetiletého syna.

Odborníci to ale vidí jinak. Děti podle jejich zkušeností přetěžovány nejsou a nové předměty by měly zvládnout.

„Nemyslím si,že by měly nějak více povinností než kdysi. Jsem přesvědčena, že ty šikovné děti nebudou mít problém s tím, naučit se toho o něco více," tvrdí Alena Kostelná, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Ostravě-Zábřehu. U slabších žáků, kteří učivo nezvládají, bývá podle jejích zkušeností problém komplexnější. „Tyto děti učivo nezvládají už teď, nehledě na to, zda bude o předmět více, či méně," míní Kostelná.

Nové osnovy by se do výuky měly promítnout už od následujícího školního roku. Jak konkrétně by měly vypadat, se ředitelé škol dozvědí v průběhu února.

TEREZA KRUMPHOLZOVÁ
KATEŘINA STAVÁRKOVÁ