Prošla si v něm přes nejrůznější pozice, dnes je jeho vedoucí. Řeč je o Ivaně Markové, která se nejraději věnuje tvorbě pořadů pro děti a veřejnost.

„K astronomii jsem získala blízký vztah na jednom letním táboře díky klukovi, který se mi líbil. Uměl oblohu a já jsem ho tehdy chtěla trumfnout, tak jsem se během roku naučila všechna souhvězdí," říká usměvavá Ivana Marková v rozhovoru pro Deník.

Nepřehlédněte S exponáty a zajímavostmi z ostravského planetária se budete pravidelně setkávat v příloze JUNIOR DENÍK, který vychází každou druhou středu v měsíci.

Vystudovala jste fyziku a chemii na pedagogické fakultě, ale to určitě nebude všechno. Čím jste pokračovala?

Máte pravdu, ještě při vysokoškolských studiích jsem se dala na dvouleté pomaturitní studium astronomie, které se kdysi dělalo na krajské hvězdárně ve Valašském Meziříčí a které končilo docela zajímavě maturitou. A to z oborů, jako je astronomie a astrofyzika, raketová technika a kosmonautika, sférická astronomie, nebeská mechanika a pozorovací metody. To byl můj koníček, který jsem si tímto studiem naplňovala. Potom jsem si dělala doktorandské studium z oboru didaktika astronomie.

Kdy jste se poprvé setkala s ostravským planetáriem?

Bylo to na vysoké škole, tehdy jsem bydlela kousek odtud. Jezdila jsem kolem planetária na kole a ve čtvrtém ročníku jsem v planetáriu začala pracovat na poloviční úvazek jako demonstrátor na hvězdárně, dělala jsem pozorování pro veřejnost.

Čím jste si tady dále prošla?

Potom jsem začala psát první vzdělávací pořady, což souviselo s mými studii. Právě proto, že jsem měla blízko k didaktice a ke školním skupinám, vytvářela jsem pořady a scénáře pro děti všech věkových kategorií. Diplomovou práci jsem ale psala na téma dopadu meteoritu. Pak jsem začala učit na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava, jejíž je planetárium součástí, především obor astronomie pro geodety. Ten učím dodnes. Od září 2014 jsem vedoucí planetária.

Planetárium prošlo kompletní rekonstrukcí, jak dlouho jste ji připravovali?

Přípravy trvaly zhruba dva roky a podíleli se na nich zaměstnanci Vysoké škole báňské Technické univerzity Ostrava spolu s pracovníky planetária. Samotná realizace trvala dva a půl roku. Stála 150 milionů korun. Návštěvníkům díky ní můžeme nabídnout unikátní projekci, která například umožní lety vesmírem nebo průlety kolem hvězd. Novinkou je také experimentárium. Jeho součástí jsou výstavní plochy, obrazovky s různými programy a animacemi i interaktivní exponáty, se kterými si mohou hrát děti.

Která z položek byla při rekonstrukci nejdražší?

Určitě to byla samotná budova planetária. Co se týká vybavení, velmi finančně náročné bylo samotné planetárium. Byla vyměněna celá projekční plocha kopule, původní přístroj planetária byl nahrazen novým projektorem Pandia japonské společnosti GOTO a byl doplněn o digitální projekční technologii společnosti Evans&Sutherland ze Spojených států. V sále je také nová zvuková aparatura umožňující poslech prostorového zvuku, nová 3D projekce i světelné efekty.

Co je tady podle vás pro návštěvníky nejzajímavější?

Určitě to je sál planetária, ale milovníci skutečné hvězdné oblohy by řekli, že to stěžejní je hvězdárna. Z našeho pohledu návštěvníkům doporučujeme, aby přišli do sálu planetária, pak si prohlédli experimentárium a vyčlenili si dost času také na hvězdárnu, kde, pokud je hezky, může pozorování probíhat až dvě hodiny po setmění. Co se expozice týká, co jsem tak sledovala, dětem kolem deseti let se hodně líbí tornádo, interaktivní glóbus a také exponáty, kde se děti mohou vyřádit. To je gyroskop a gravitační skok na Měsíci.

Planetárium nabízí řadu autentických pořadu, o čem jsou?

Máme čtyři vlastní pořady. Adrenalinový vesmír je o gravitaci, o působení gravitační síly v blízkosti země, ale i ve vesmíru. Druhý pořad je o mimozemském životě, o drobných živočiších s názvem želvušky, které řadíme mezi extremofilní organismy. To znamená, že vydrží neskutečně extrémní podmínky horka nebo třeba velkého tlaku. Další pořad nese název Cesty energií a poslední pořad se věnuje urychlovači v Cernu, kde se vyrábí hmota, která tady byla na začátku vesmíru.

Na co se mohou lidé v budoucnosti ještě těšit?

Především na nové pořady v planetáriu, které postupně zařazujeme do programu, a také na vylepšení experimentária, například expozice seismologie, kde bude exponát znázorňující, jak postupuje vlna tsunami. Dalším interaktivním prvkem bude přístroj, na kterém si děti mohou vytvořit vlastní zemětřesení. Na jaře bude také rozšířen provoz hvězdárny pro školy a mohu prozradit, že i na prázdninové měsíce chystáme zajímavé akce pro rodiče s dětmi.

Od ledna letošního roku počítáte kvůli rekonstrukci návštěvnost na novo, jak to vypadá s čísly?

V lednu jsme byli velmi mile překvapeni, prodali jsme 9200 vstupenek, v únoru to bylo přes jedenáct tisíc prodaných vstupenek. Setkáváme se nejen s velkým zájmem škol, ale také veřejnosti. Jsme potěšeni, že k nám jezdí lidé rádi i opakovaně a je to pro nás velká výzva. Naše aktivity bychom chtěli samozřejmě stále více rozvíjet.

Poslední otázka kde vidíte planetárium za deset let?

Doufám, že budeme mít 3D projekci na celou kopuli. Chtěli bychom více interaktivních exponátů, chceme vylepšit také interiér i venkovní prostory a zázemí pro naše návštěvníky. A co bude za deset let nového v technice? Těžko říci. Třeba tady budeme moci promítat přímo galaxie a objekty v prostoru mezi návštěvníky.