Počasí láme rekordy a lidé s horkem bojují po svém. Ti šťastnější mohou svůj čas trávit u vody. Jak dokazuje pět utonulých v kraji jen během uplynulého víkendu, ani pobyt zde není bez rizika. Hůř jsou na tom ale kardiaci a lidé chronicky nemocní.

„Během posledních tropických dnů došlo ve Vítkovické nemocnici k mírnému nárůstu počtu pacientů zhruba o 20 až 25 procent. Především náš urgentní příjem vyhledali pacienti s kolapsovými stavy, dušností a dekompenzací vysokého krevního tlaku. Častěji se též vyskytovaly zažívací potíže a bolesti břicha," potvrdil mluvčí nemocnice Tomáš Želazko.

Už dnes by se ale podle meteorologů mělo v našem kraji ochladit. Dopoledne ještě bude až 28 stupňů, pak ale přijde pozvolné ochlazování - více zde.

Přibylo kolapsů

Také moravskoslezští záchranáři zaznamenali mírný nárůst počtu kolapsových stavů. Už během čtvrtka ošetřovali 15 takových pacientů, což představuje zhruba desetiprocentní nárůst. Ani během prodlouženého víkendu však dramatický nárůst výjezdů z tohoto důvodu nezaznamenali.

„Lidé se zřejmě na vedra připravili a v době největšího horka zůstávali doma," konstatoval Bohdan Jančana, vedoucí operátor zdravotnické záchranné služby kraje. Podle jeho slov činil počet výjezdů ke kolapsům zhruba deset procent. „Zasahovali jsme u úrazů, dopravních nehod i utonutí," doplnil nejčastější případy, kdy zdravotníci vyjížděli do terénu.

Klimatizace a led

Do ordinací lékařů však nyní míří i lidé s letními virózami. „Člověk je malátný, bolí jej v krku, má rýmu, ale není schvácený," popsal příznaky typické spíše pro chřipky ostravský lékař Hugo Přibyl. A jak dodál, podle odborné literatury si letní virózy až z 92 procent způsobujeme sami. „Nejčastější příčinou je klimatizace a konzumace ledových nápojů. Organismus na to není zvyklý," doplnil lékař.

Více nápojů

Také firmy začaly kvůli vysokým teplotám přijímat opatření. „Třinecké železárny zvýší množství ochranných nápojů, na které mají zaměstnanci nárok celoročně. Běžně dostávají 0,9 až 1,8 litru minerálky, ochucených slazených nápojů nebo nealkoholického piva, v horku je to o 0,7 litru více a nárok pak získávají všichni zaměstnanci," uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. Dodala, že pracovníci hutních provozů i válcoven mohou také častěji odpočívat v klimatizovaných prostorech, které jsou pro ně zajištěny. „A na některých místech jsou ochlazováni i vodní mlhou, například na kontidrátové trati," doplnila Jurásková. Podobná je situace také ve společnosti ArcelorMittal Ostrava, kde zaměstnanci v provozech s vysokými teplotami mají nastaven režim častějších přestávek.

Častější přestávky

Ty mohou trávit v klimatizovaném prostoru. „Některé náročné činnosti mohou být omezeny, zaměstnanci vykonávají pouze nejnutnější aktivity související s technologií, údržbou a opravami zařízení, mají možnost vyměňovat si propocený pracovní oděv i několikrát za směnu," řekl mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková. Zaměstnanci mají podle ní rovněž k dispozici nápoje podporující ochranu imunity, které by tělu měly dodat potřebné minerály a látky, které lidé ztrácejí při práci v horkých provozech.

„Dále se zaměstnancům distribuují minerálky a v extrémně horkých provozech, jako jsou například vysoké pece, i nealkoholické pivo. Například na vysokých pecích při odpichu teplota dosahuje až 70 stupňů. Zaměstnanci vypijí za směnu i více než tři litry tekutiny na osobu. Spotřeba nápojů se v teplých dnech zvyšuje v průměru přibližně o 40 procent," doplnila mluvčí.

Rozpálené chodníky a silnice skrápějí nyní vodní mlhou v centru Ostravy. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz začal vysílat do ulic stroje, které zvlhčují vzduch, snižují prašnost a ochlazují komunikace už v minulém týdnu.

„Touto aktivitou vycházíme vstříc obyvatelům a návštěvníkům centra Ostravy, aby byl v těchto horkých dnech jejich pobyt ve městě příjemnější. Opatření bude platit po celou dobu tropického počasí. Ke kropení využíváme výhradně užitkovou vodu," podotkl místostarosta Dalibor Mouka. Na Masarykově náměstí se pak prostřednictvím vodotrysku pouští vodní mlha. Ke zchlazení chodníků se denně použije až 12 tisíc litrů vody.

Horko a alkohol k sobě nejdou

Jak se chovat, když je venku vedro, radí primář interního oddělení Nemocnice Prostějov Miloslav Špaček.

Co by se mělo při vysokých teplotách dodržovat?

Základem je dodržování pitného režimu, vyhýbání se nadměrné fyzické aktivitě a dlouhému pobytu na přímém slunci. Lidé by se neměli zapomínat mazat ochranným krémem s vysokým UV faktorem. Obzvláště lidé s nemocným srdcem, vysokým tlakem apod. by se měli vyhýbat slunci a raději pobývat v prostředí s co nejnižší teplotou. Nezapomínat ani na ochranné brýle s UV filtrem a chránit si tak zrak.

Měla by se pít jen voda, nebo by se měly doplňovat i vitaminy nebo jiné látky?

Nejvhodnější tekutinou k udržování pitného režimu je čistá voda, případně minerálka s obsahem iontů a solí.

Kterým nápojům se vyhnout?

Lidé by se měli ve vedrech raději vyhýbat alkoholu, který má diuretické účinky, což znamená, že nás odvodňuje.

Jaká rizika jsou spojená s vysokými teplotami?

Jedná se o riziko spálení kůže, zvýšené riziko vzniku nádorů kůže, dále pak přehřátí organismu. U řidičů také hrozí riziko zpomalených reakcí.

Zvýšené nebezpečí je u starších lidí a dětí. Proč?

Starší lidé a děti nemusí mít tak dobře fungující termoregulační mechanismy. Maminky by neměly děti vystavovat sluníčku po delší dobu, než je nezbytně nutné. Starší lidé mají křehčí organismus, což znamená, že rychleji a hůře reagují než lidé mladšího či středního věku.