Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - zelený čtvrtek.

Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.

Policisté budou o nadcházejících Velikonocích podobně jako v předchozích letech dohlížet na bezpečnost a plynulost silničního provozu
Velikonoce na silnicích: Policisté se zaměří na rychlost i alkohol za volantem

Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.

Dopravce čeká velikonoční špička.
Dopravce čeká velikonoční špička, trasa Praha – Ostrava za 999 Kč či vyprodáno

Na Zelený čtvrtek se obvykle konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, a také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.

Například v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude od 09:30 celebrovat kardinál Dominik Duka mši se svěcením posvátných olejů a obnovou kněžských slibů. Od 18:00 pak v katedrále bude mše na památku poslední večeře, zakončí ji eucharistický průvod do Getsemanské zahrady v kostele Všech svatých. Informoval o tom web České biskupské konference.

Květná neděle 2022 v Ostravě (mše v Katedrále Božského Spasitele a průvod městem):

Loni byla kvůli covidu-19 omezená účast na bohoslužbách na deset procent kapacity kostela k sezení. V kostelích museli mít lidé respirátor a dodržovat rozestupy. Lidé navíc museli slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesměli opouštět okres, ve kterém měli trvalé bydliště.

Velikonoce na Slezskoostravském hradě.
Kam o velikonočním víkendu? Jarmarky i kulturu můžete navštívit po celém kraji