VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoční zvyky zanikaly ve světových válkách

/FOTOGALERIE/ Dnes dodržují starodávné jarní obřady už jenom folklorní soubory, hlavně ty dětské.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pavel Sonnek

Už na počátku minulého století se jarní zvyky slavily s poněkud menším zaujetím než v sousední Polské Ostravě, Přívozu, Mariánských Horách, Zábřehu nad Odrou či blízkých obcích. Je ovšem pravda, že k zániku jarních lidových tradic přispěly hlavně dvě světové války.

Když v březnu 1939 obsadila německá armáda Ostravsko, Velikonoce nebyly veselé, neslavilo se a nezpívalo. Zato kostely byly přeplněné. Nicméně oslavy spojené s tímto svátkem bývaly v minulosti slavné.

MAŘENA A MAŘOCH

Jarmí zvyky a obyčeje patřily na začátku 20. století neodmyslitelně ke společenskému životu a organizovaly je také různé spolky, například Občanská beseda, Sokol, Spolek báňských dozorců, hasiči a podobně. O Smrtné neděli se vynášela smrt, která se na Ostravsku jmenovala Mařena, mužský ekvivalent byl Mařec či Mařoch.

Na hranicích obce se figuríny vytvarované ze slámy odstrojily a spálily. V Petřkovicích a Ludgeřovicích se udržel slezský zvyk „chodit na krasnu", tedy chodit s opentlenou májkou. Se zvyky byly spojeny úkony mající zabezpečit dobrou úrodu. O Květné neděli se dávaly „světit palmy", což byly kytice z ovsa, ječmene, rži a zelených větviček.

#clanek|2402325#

KOPŘIVY A JISKÉRKY

Každý den po Květné neděli měl své jméno. Pondělí bylo modré, úterý žluté zvané „tlusty vtorek", o tomto dnu byla před půstem poslední možnost se pořádně najíst. O Škaredé středě nosily hospodyně do kostela přepuštěné máslo „na svícení". Na Zelený čtvrtek se chodilo ke zpovědi a přijímání, k obědu muselo být něco zeleného, například salát z kopřiv a jiskérek (sedmikrásek).

Z palem, tedy věnců, se na Velký pátek vybíraly větvičky, které děti opalovaly na ohníčku za kostelem. Tyto opalky pak byly svázány do tvaru kříže a zaneseny na pole, aby ho chránily. Pálení ohňů se často měnilo v různé nevážné výstřelky. Mladší chlapci ovšem chodili třikrát denně s řehtačkami a klepáči, protože od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty „odletěly zvony do Říma" a nesmělo se zvonit. Ve vesnicích kolem Ostravy byl silný zvyk umývat se na Velký pátek v čerstvé vodě, což mělo přinést mladým i starým pevné zdraví.

O Bílé sobotě na předměstích Ostravy chodil v podvečer kolem kostela v Moravské Ostravě kolem náměstí průvod v čele s knězem, nad kterým nesli chlapci baldachýn. Staří horníci se účastnili průvodu v krojích. Tento zvyk se udržoval až do první světové války. V den vzkříšení měl mít každý na sobě něco nového, ale většinou se kupovalo oblečení pro děti. Této pověře se říkalo „aby se beránek nepokakal". Poslední takový průvod se konal kolem roku 1930.

HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ

Největším velikonočním svátkem byl Hod boží velikonoční, tedy neděle. Na Ostravsku se připravovaly plecovníky, což bylo maso zapečené do bílého těsta, nachystány byly klobásy, mistry v jejich přípravě byli havíři v koloniích. Místo beránků se pekla kůzlata. Nesměly chybět koláče. Odpoledne pak vyšla celá rodina do polí, aby zasadila na mezi „křižíčky" jako prosbu za dobrou úrodu obilí a „zemjaků", ale také proti krupobití.

Velikonoční pondělí patřilo chlapcům, kteří s takzvanými karabáči upletenými z vrbového proutí chodili po „šmigrustu". Byla jich vždy celá skupina, šlehali všechny ženy bez rozdílu věku, někde používali k polévání levné voňavky. Potom koledovali nebo zpívali. Starší mládenci dostávali od dívek stuhy, vajíčka, ořechy, ale hlavně něco ostřejšího k napití. Chlapci chodili „po šmigrustu" dopoledne, v některých vesnicích pak odpoledne děvčata.

Večer se pak konaly nacvičené velikonoční divadelní hry a taneční zábavy, což se mnohde dodržuje v omezené míře ještě dnes.

Autor: Boleslav Navrátil

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
"Nebudeme se zajímat o zdroj anonymní informace," garantoval kriminalista Josef Kubánek, který se případu věnuje 18 let.
AKTUALIZOVÁNO
8

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Výstava s názvem S panenkami za historií aneb Světové dějiny očima panenky Barbie v prostorách Kulturního domu v Dolní Lutyni.
38

OBRAZEM: Dějiny očima Barbie. Na výstavu dorazí i Karel IV. či lady Di

Chyba za chybou! Vítkovice si stěžují po porážce s Hradcem na rozhodčí

Hokejové Vítkovice si stěžují u disciplinární komise na výkon rozhodčích v úterním utkání 24. kola extraligy s Hradcem Králové, který skončil porážkou Ostravanů 3:6. Komise ve svém pravidelném vyhodnocení uznala, že situace, které předcházely dvěma brankám Východočechů, byly posouzeny chybně.

Voda na Ostravsku bude patřit opět Španělům. Ve hře byli i Číňané a ČEZ

Po čtyřech letech se znovu mění vlastnické vztahy v Severomoravských vodárnách a kanalizacích (SMVaK).

Cena jízdného v Ostravě zůstane stejná, studenti získají bonus

Cena základního jízdného ani dlouhodobých kuponů se v ostravské MHD od ledna nezmění. Desetiminutovou jízdenku tak lidé pořídí stále za 16 korun (zlevněnou za osm) a například hodinovou za třicet korun (zlevněnou za 15).

Školáci z Ostravy vyrábí s radnicí komiksy o šikaně

/FOTOGALERIE/ Žáci osmých tříd Základní školy Gen. Janka v Ostravě-Mariánských Horách spolupracují s vedením obvodu na výrobě preventivních fotoseriálů. Projekt s názvem Focené komiksy jako moderní a atraktivní preventivní materiál pro děti radnice realizuje v rámci prevence kriminality a rizikového chování dětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT