Socioekonomickou studii MasterCard česká centra rozvoje 2010 zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze. Nejlépe z deseti měst z Moravskoslezského kraje, která byla do studie zahrnuta, si vedl Třinec. Vůbec nejlepším místem pro život je Hradec Králové následovaný Prahou a Pardubicemi.
Důvodem toho, že Ostrava proti ostatním krajským městům v žebříčku zaostává, je hlavně vysoká nezaměstnanost a také poměrně velká kriminalita. V roce 2009 připadlo na deset tisíc obyvatel přes čtyři sta sedmdesát trestných činů. V Ostravě byla také naměřena nejvyšší hodnota tuhých emisí v ovzduší ze všech hodnocených měst.
„Vzhledem k tomu, že město Ostrava je ekonomickým, vzdělávacím a kulturním centrem regionu s přesahem za hranice kraje, lze očekávat, že postavení Ostravy podle kvality života se v budoucnu podstatně zlepší,“ míní René Wokoun, vedoucí katedry regionálních studií a ředitel Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí metodického týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.
Třinec, který skončil celkově na 18. místě, zabodoval hlavně tím, že tam lidé nemají tak velké problémy najít si práci jako jinde v kraji. „V porovnání s ostatními hodnocenými městy Moravskoslezského kraje vykazuje město Třinec velmi dobrou situaci na trhu práce,“ potvrdil Pavel Javorský, obchodní ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku. Dodal, že ze všech hodnocených českých měst má desátou nejnižší míru nezaměstnanosti a dvanáctý nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti.
Naopak nejhůře si vedla Karviná. V celkovém hodnocení kvality života se umístila na celkovém 48. místě. Špatné umístění má na svědomí jednoznačně současná i dlouhodobá nezaměstnanost. Za Karvinou je v žebříčku už jen Litvínov a poslední Most.
Vznik takové odborné studie iniciovala společnost MasterCard už potřetí. Na sestavení žebříčku kvality měst mělo vliv několik indikátorů, které měly různou váhu. Šlo například o míru nezaměstnanosti i dlouhodobou nezaměstnanost, počet ekonomických subjektů, dopravní dostupnost, cenu bydlení, naději na dožití, kriminalitu, dostupnost a rozlohu veřejné zeleně či znečištění ovzduší.