Hlubinné vrty pomohly například vyřešit problémy s vodou v období loňského sucha například v Bukovci na Frýdecko-Místecku. Vyschl totiž obecní rezervoár, ze kterého místní lidé vodu čerpají.

Tři hlubinné vrty vedení obce zajistilo už předloni, jeden z nich se pak loni v době sucha podařilo na obecní rezervoár napojit. „Pánbůh zaplať za ně, protože jinak bychom byli bez vody," uvedla tehdy starostka Bukovce Monika Czepczorová.

Zájem o vrtané studny vzrostl

Poptávka po hydrogeologických průzkumných vrtech, popřípadě po vrtaných studních, letos vzrostla i podle Adama Lubojackého, ředitele divize Geoprůzkum Brno firmy UNIGEO a. s. Na základě hydrogeologických průzkumů se podle něj mohou některé z obcí rozhodnout pro realizaci vrtané studny, kterou poté využívají pro zásobování obce pitnou vodou.

„Jsou ale obce, které si propočtou náklady projektu a od svého záměru ustoupí," dodal Adam Lubojacký.

„Poté, co se začalo mluvit o novele vodního zákona a zvýšení poplatků za podzemní vodu, jsou představitelé obcí při svém rozhodování využívat vodu z podzemí, či ne, docela obezřetní," doplnil Adam Lubojacký.

Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) zásobují vodou přes 300 tisíc obyvatel Ostravy. Voda dodávaná do ostravské vodovodní sítě je ze zhruba 40 procent pokryta vlastní výrobou z podzemních zdrojů. „Případné schválení novely vodního zákona v navrhované podobě, která řeší nejen zvýšení poplatků za odběr podzemní vody, ale také poplatků za vypouštění odpadní vody, určitě způsobí růst cen vodného a stočného. Jakákoliv předpověď ceny před schválením daného zákona by ale byla v současnosti spekulací," dodala mluvčí OVAK Radka Vanková.

Změny v zákoně

Podle mluvčího Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK) Marka Síbrta návrh novely vodního zákona počítá mimo jiné s postupným nárůstem ceny za odběr podzemní vody ze současných dvou na osm korun v průběhu následujících pěti let.

„Měla by tedy dopad především na vodárenské společnosti a odběratele v oblastech, kde jsou nejvýznamnější pro výrobu pitné vody právě podzemní zdroje. To není případ společnosti SmVaK. Ta vyrábí 95 procent pitné vody z povrchových zdrojů. Na podzemní zdroje připadá pouze zbývající relativně malá část. Přesto by se zvýšení poplatků logicky promítlo do cen všech zákazníků. Cena vody je v oblasti, kterou zásobuje SmVaK, totiž solidární a nerozlišuje, z jakého zdroje pitná voda pochází," dodal Marek Síbrt. I když v souvislosti s návrhem novely vodního zákona stále probíhají intenzivní debaty, je podle Petry Roubíčkové, mluvčí ministerstva životního prostředí, stále reálná možnost, že novela vstoupí v platnost už od 1. ledna příštího roku.