V posledních měsících je to téma číslo jedna. 14. prosince minulého roku Diamo informovalo o zastavení sanace heřmanické haldy. Uvádí pro to dva důvody – spor se společností Ridera, která pro něj zhotovila stěnu, jež má prohořívající haldu oddělovat od okolí, zejména od v zemi zapouzdřeného nebezpečného chemického odpadu z koksoven. A pak také, a zřejmě především, uvádí jako důvod změnu majetkových poměrů, kdy se vlastníkem většiny pozemků pod samotnou haldou stala společnost cresco&finance Dalibora Tesaře.

Dělící stěna podle některých připomíná skládku a obsahuje všemožný odpad, podle jiných je certifikovaným materiálem. Do vyřešení sporu se nepokračuje v budování dvou dalších oddělovacích stěn. Samotná sanace stojí i kvůli majetkovým sporům, Diamo bylo přesvědčeno, že vlastník Dalibor Tesař požaduje nesmyslné částky za pronájem sanovaného místa, ten to odmítá a nedávno dal ve známost, že Diamo může pokračovat úplně zadarmo.

Auto v centru Ostravy připomíná popelnici.
VIDEO: Pošťák nezvládl nával práce. Složenky odhodil do auta a odjel z Ostravy

Diamo nyní čeká na výsledky studií, které by navrhly ideální postup sanace. V minulosti padlo několik plánů, dosud se ale za dvanáct let podařilo sanovat zhruba jen asi pětinu celé lokality, odkud se termická aktivita šíří ke kalovým nádržím, odpadu z koksovny a podle některých ukazatelů jsou zde výrazně překračovány limity škodlivin. Diamo podotýká, že tak je tomu v širokém okolí a že halda horšímu ovzduší v Ostravě nijak zvlášť nepřispívá. I proto rozmístilo na haldě několik permanentních měřících čidel, na dalších místech je chystá. Ironií celé situace je, že Diamo v minulosti myslelo, že například rozsáhlé kaly byly z lokality už dávno odtěženy, až po pěti letech se zjistilo, že nikoli. A nyní začínají jejich hráze hořet.

Nákupy v Polsku.
Konec levných nákupů? Polsko od dubna zvýší DPH u základních potravin

Spory na haldě řeší kriminálka i Česká inspekce životního prostředí, téma se dostalo i do sněmovny a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ustanovil skupinu řady odborníků, kteří si na celý problém mají posvítit a co nejrychleji ho vyřešit – rozumějte navrhnout nejvhodnější a nejrychlejší způsob sanace. Ta by měla spočívat ve dvou hlavních krocích – jednak v rozebrání a zchlazení haldy, kdy se materiál takzvaně kazetově přeskládá, a pak také v utěsnění, aby se zamezilo přístupu vzduchu. A v už zmíněném dobudování dalších dělících stěn – to údajně ještě letos.

Vše podstatné ke kauze heřmanické haldy najdete zde.

Proti heřmanické haldě mezitím vznikla petice, která má už k sedmi tisícům podpisů, za téma u státu silně lobují znepokojené úřady – ať už Moravskoslezský kraj či samotná Ostrava. Odmítají, aby peníze byly důvodem dalších průtahů. Podle ministra stát peníze na sanaci má. Dočká se Ostrava vyřešení největší ekologické zátěže? Pojďte se mezitím podívat, jak to na haldě aktuálně vypadá.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Primátor Ostravy Jan Dohnal o koncertní síni, Bazalech a vítkovických stadionech

Zdroj: Deník/Kateřina Součková