Pak to přišlo. Dvacet minut po šestnácté hodině oznámil předseda komise Robert Scott výsledek. Náměstí zavalilo hrobové ticho. Lidé upřeně zírali na velkoplošnou obrazovku, kde probíhal přímý přenos z vyhlášení, a nechtěli výsledku uvěřit.

„To není možné. Nemůže to být Plzeň. Ostrava je mnohem lepší město a nechce se mi věřit, že to ti komisaři nepoznali,“ rozčilovala se Petra Konečná, která přišla sledovat vyhlášení se svou kamarádkou Denisou Mařenčákovou. Ani ona nechtěla věřit slovům komisaře.

„Je mi to líto. Opravdu hodě líto. Vzalo mě to, ani jsem nečekala, že mě to tak bude mrzet. Doufala jsem, že díky tomu titulu se na naše město budou dívat jinak, ale musíme se na to vykašlat a pomoct si zase sami,“ rozpovídala se Mařenčáková. Po tváři jí tekly slzy a rozmazávaly tři modré vykřičníky, které měla namalovány na líčku. „Myslela jsem, že budeme oslavovat, a teď tady brečím,“ povzdechla si.

Na Masarykáč přišla Ostravu podpořit tak Alena Vojtková s dcerou Danou. „Znám Plzeň, ale Ostrava je podle mě mnohem lepší. Jsou tu příjemnější a lepší lidé, a to je důležité,“ zmínila žena.

Právě to je podle Davida Nohejla důvod, proč by si Ostravané z výsledku neměli dělat těžkou hlavu. „Jsme lepší i bez nějakého titulu. Nejde o to, co si o nás myslí nějací komisaři. Hlavní je, jak si to tady uděláme sami pro sebe. Doufám, že to Ostraváky pořádně nakopne, abychom se ještě víc snažili a ukázali všem, že jsme prostě nejlepší,“ uzavřel Nohejl.

Všechny články k ostravské kandidatuře ČTĚTE ZDE!