SERIÁL DENÍKU:JAK SE ŽIJE…
… VE VÍTKOVICÍCH

Když si Radim Šlachta z Orlové před osmnácti lety otevíral u Mírového náměstí krámek s bicykly, nehleděl na lokalitu. Bral, kde bylo místo… a nelitoval!

„Nejsem sluníčkář, já mám rád industriál. Vítkovice jsou právě takové, úchvatné staré fabriky i domy. Na člověka tu doslova dýchá začátek minulého století,“ podotkl živnostník, jehož původní profesí je strojařina.

Po návratu ze „zkušené“ v USA se ale rozhodl živit v oblasti, která je mu jako cyklistickému fandovi rovněž blízká. Ve vítkovickém činžáku v původní zástavbě začínal se základním sortimentem a sám.

„Teď jsme zde tři a bývají dny, kdy nestíháme. Nabídka je od dětských odrážedel a koloběžek až po profesionální kola, jsme jedním ze šesti ostravských oficiálních prodejců známé české značky a jedním z dvou testovacích míst pro elektrokola v tomto městě. Provozujeme i cykloservis,“ nechal se slyšet Šlachta.

V době návštěvy z redakce zamykal prodejnu a neušlo mu několik zevlujících a popíjejících pobudů okolo. „Velké bezpečnostní riziko přesto na Mírovém náměstí nepociťuji. Přepadení jsme nebyli a ty drobné krádeže v obchodě bývají běžné snad všude,“ konstatoval.

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.

V pět hodin odpoledne už měl každopádně jeho krámek zavřeno – ostatně tak, jako spousta okolních provozoven. „Později odpoledne už tady chodívá málo lidí. Opravdu jen ti, co cíleně potřebují,“ řekl.

Dokázal by si dokonce představit bydlení u Mírového náměstí – ví, že tady jsou prostorné byty a že se domy i postupně rekonstruují.

Daniela Jurášková, vybírající na parkovišti u nemocnice na protější straně náměstí desetikorunu za hodinu stání, byla jiného mínění: „Pracuji tady, chodím na pojišťovnu, ale žít ve Vítkovicích, to bych tedy jí nechtěla!“ Nepozdává se totiž zejména skladba obyvatel.

Vítkovičáci (jak si místní říkají) ovšem pověst centra obvodu hájili; nepřizpůsobiví spoluobčané se sestěhovali do vzdálenějších ulic a ubylo ubytoven i heren. „Na ostravské poměry docela levné pivo tu nabízí ale řada špeluněk a máme tu i dost zastaváren,“ popisovali.

Bezpečnost? Lepší průměr!

Na posledním vítkovickém zastupitelstvu vystoupil místní strážník s hodnocením bezpečnostní situace ve druhém pololetí roku 2017.

„Obecně lze říci, že v celých Vítkovicích je stabilizovaná a to do porovnání s ostatními obvody v Ostravě nadprůměrná,“ oznámil. Ubylo podle něj telefonátů a jiných stížností občanů.

Naopak, díky kamerovému systému se vyřešila spousta věcí, včetně venčení psů bez vodítka či pohybu osob po silnicích.

Jen starosta Petr si posteskl, že Policie ČR má vnitřní evidenci, která do „služebního obvodu Vítkovice“ zahrnuje ještě Shopping Park, Pískové Doly či Bedřišku.

„Je to trošku zavádějící, protože, když se podíváme na kapesní krádeže, tak největší počet není páchán ve Vítkovicích, ale z větší poloviny třeba v Shopping Parku,“ upozornil starosta.

Podniky, které se staly za generace pojmem:

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.

VÝBĚR je nejen vítkovická, nýbrž bezesporu ostravská hospodská klasika! Má za sebou desítky let provozu a také renovaci. Tankový Radegast dvanáctka na jedničku, tvarůžkové speciality (smažené i pomazánka) a v poslední době se stává hitem pizza z restaurační kuchyně. A výzva pro jedlíky: Kdo spořádá do hodiny jumbo řízek (kilogram masa) a přílohu (kilogram hranolek + obloha) nemusí ho platit, dostane tisícikorunovou prémii a zvěčnění na tabuli cti.

ÚSVIT už nesídlí v činžáku přímo na okraji Mírového náměstí (své místo přepustil vietnamskému koloniálu Ninh Bihn), ale starý dobrý bufet je to pořád. Vchod má společný s restaurací Gulliver. Od půl sedmé se zde scházejí dělníci, ale i úředníci na svačinku. Největší nával je do jedenácté, nejvíce na odbyt jde „vítkovická držkovka” za třicet korun (stejná cena jako u všech polévek) a majonézové saláty (rybí, vajíčkový, pochoutkový, vlašský…) vlastní výroby. I koláče si tu dělají sami. A už v 15 hodin zavírají.

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.

PONORKA se v minulosti říkalo hospodě a poté klubu v suterénu dnešního Rotschild Palace. Ten zahrnuje restauraci, vinárnu, sál, penzion, prodejnu i hřiště pro indoor (vnitřní) golf. Všechno je ale uzavřeno; podle oznámení na dveřích kvůli jakési rekonstrukci…

KVĚTINÁŘSTVÍ provozuje Dagmar Macháčková pod svým jménem od roku 1992, ale stejná prodejna v betonových kostkách zvaných „pod pergolou“ fungovala i pod hlavičkou TAZSMO za socialismu. „Kromě nás tu zůstala jen trafika. My vydrželi snad proto, že jsme milí a příjemní na naše zákazníky. Ti chtějí hlavně čerstvé řezané květiny,“ míní majitelka a upozorňuje, že v okolí mají ještě tři další konkurenty.

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.

Bártova pekárna pokračuje v odkazu zesnulého zakladatele

Úderem třetí hodiny ranní se rozbíhá práce v malé vítkovické pekárně, jež funguje na rohu domu kousek za kostelem na Mírovém náměstí. O dvě hodiny později si přicházejí první lidé pro čerstvé rohlíky a provozní doba ani zájem klientů zde zdaleka nekončí.

„Od poloviny devadesátých let máme s našimi odběrateli, a vlastně i dodavateli, více než osobní vztahy. Máme sice pouze tři pekaře a dvě střídající se prodavačky, ale známe svou práci a věnujeme se sortimentu, jenž větší konkurence nepeče,“ říká Naďa Jedlovcová. Ta zůstala po nedávném úmrtí zakladatele Miroslava Bárty jedinou jednatelkou – rozhodnutou pokračovat v odkazu člověka, po němž ostatně klientela podnik nazývá.

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.

Vítkovické pekárně říká Bártova! „Vítkovičtí občané také tvoří většinu zaměstnanců. Musím říci, že co si zákazník vymyslí, to se snaží upéct. Reagují ze dne na den, bez dlouhých čekacích lhůt. Myslím, že se trefili do chuti klientely,“ vysvětluje jednatelka recept na udržení v časech supermarketů a rozpékaného mraženého pečiva. To u Bárty nemají a mít nebudou.

„Vítkovický kmínový chleba…“ odpovídá Jedlovcová na otázku, co mají nakupující nejraději. Dělají ho okolo 150 kusů denně. K tomu asi čtrnáct dalších druhů chleba, koláčů, pečiva na bankety či pro hotely, hamburgerových bulek (jsou hlavními dodavateli pro stánky v zoo)… A ještě teplé produkty vozí i na Farmářské trhy u Futura.

„Otevřeno máme od pěti ráno do osmi večer. Ale lidem to nestačí, proto opět uvažujeme o zavedení prodlouženého prodeje. Vloni to bylo až do desíti hodin večer,“ dodává šéfová v Bártově pekárně.

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.

Více snímků naleznete v přiložené fotogalerii: