Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vitoulová: Na kvalitní koncepci se nelze ptát investorů

Ostrava /ROZHOVOR/ - Minulý týden se Ostravané dozvěděli, že lávka od známé architektky Evy Jiřičné v navržené podobě nebude zdobit Novou Karolinu. Nemáme na ni peníze, postavíme její levnější napodobeninu, konstatoval developer. Sen o tom, že se z území na Karolině stane nová část města, která budou chloubou architektury, se pomalu rozplývá. „Karty byly špatně rozdány už na začátku,“ uvedla Milena Vitoulová, členka představenstva České komory architektů.

17.1.2011 4
SDÍLEJ:

Milena VitoulováFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Co říkáte na to, že lávka na Karolině nebude realizována tak, jak developer na začátku sliboval, tedy podle návrhu architektky Jiřičné?

Je bezesporu škoda, že lávka nebude realizována podle projektu architektky Jiřičné. Každého architekta a tvůrce by mrzelo, kdyby z jeho díla byla použita jen část a zbytek byl upraven bez jeho vlivu. Neznám však podrobnosti a překvapuje mě, že cena realizace se řeší až nyní; developer si snad měl být od začátku jako dobrý hospodář vědom, jaké finance do realizace vložit, a tím projekt lávky podmínit. Kdyby to od začátku bylo jasné, paní architektka by svůj návrh jistě tvořila s ohledem na tyto požadavky.

Jak vůbec hodnotíte zástavbu na území po bývalé koksovně Karolina? Měla to být chlouba moderní architektury. Je to podle vás promarněná šance?

Česká komora architektů i část ostravské veřejnosti všemožně a ze všech sil od začátku doporučovala model obvyklý, vyzkoušený a používaný v evropských kulturních městech, a to:

Před velkým zásahem do městského organismu, kterým bezpochyby Karolina je, se provede objektivní průzkum koupěschopnosti a vlivu na život města. Potom je sestaven obsah projektu – podle toho, co město potřebuje. Následuje architektonická soutěž na návrh, který určí koncepci výstavby.

Když jsou dány tyto „noty“, je vypsána soutěž na developera, který podle nich výstavbu uskuteční – neurčuje si to tedy sám – a město dbá, aby určené požadavky byly dodrženy a byly měněny jen s jeho souhlasem. Při tomto postupu obvykle vznikne kvalitní architektura, kterou se města pyšní.

Kde se udělala ta základní chyba, že zástavba Karoliny má takový průběh? Už v roce 2000, kdy se smetl ze stolu vítězný návrh polských architektů?

Chybou bylo, že se tento osvědčený model nedodržel. Architektonická soutěž sice proběhla, ale aplikace jejích výsledků v územním plánu města byla zrušena. Byla nahrazena soutěží developerů a pozemky města prodány, takže pouze přihlížíme a komentujeme.

Na „papírech“ je pro Ostravu připraveno pár pěkných budov, které by obdivovali určitě i lidé v jiných městech. Proč se je nedaří v Ostravě realizovat?

Ano, projekty i podněty ze soutěží jsou připraveny, ale mezitím se mění priority, a to z různých důvodů. Mrzí mě to – těkáme a plýtváme energií i prostředky.

Jaké největší architektonické a urbanistické nešvary byste Ostravě vytkla? Co udělat pro to, aby se to zlepšilo?

I mnohem větší města než Ostrava mají stanovenu koncepci, jak se rozvíjet, a přitom chránit své hodnoty. Je to však velmi těžký úkol vyžadující pilnou a soustředěnou práci politiků, odborníků i veřejnosti, zvláště v Ostravě, jejíž urbanistická struktura je hodně složitá. Kvalitní koncepce však sotva vznikne tak, že se budeme ptát investorů, kde a co stavět.

Co naopak byste pochválila? Co se povedlo? Kterou z ostravských staveb považujete za architektonický skvost?

Každoročně vychází Ročenka architektury a jsou vyhlašovány výsledky architektonické soutěže Grand Prix, kde jsou hodnoceny a publikovány nejlepší stavby v České republice, a to i mezinárodní porotou. Nabízí velmi objektivní hodnocení a Ostrava tam má méně zastoupení, než bych si přála.

Také by bylo výborné, kdybychom architekturu a stavební kulturu všichni pozorně vnímali a více nám na ní záleželo, vždyť nás obklopuje a působí na náš život na každém kroku.

Milena Vitoulová se narodila v Brně, do Ostravy přišla po studiích v 60. letech se svým manželem, který je také architekt. V 60. a 70. letech se podílela například na projektech Vysoké školy báňské či městské nemocnice na Fifejdách, kde mohla využít na tehdejší dobu netradiční materiály, jako ocelové konstrukce. V poslední době stojí například za regenerací sídliště Šalamouna, která spočívá v úpravě prostranství kolem domů a ve zlepšení životního prostředí jeho obyvatel. Milena Vitoulová je členkou představenstva České komory architektů a její regionální zástupkyní v Ostravě. Učí ateliérovou tvorbu na katedře architektury Stavební fakulty VŠB-TU.
Všechny články o proměně území po bývalé koksovně ČTĚTE ZDE!

Autor: Iva Havlíčková

17.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Kariérní týden na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
3

Studenti v Ostravě se připravují na budoucí kariéru

Ilustrační foto.

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Poznáte mladé ženy, které si z bankomatu měly vybrat cizí peníze?

Havířovští policisté šetří krádež dámské peněženky. Žena nakupovala v jednom havířovském marketu a v nákupním vozíku si nechala batoh a nákupní tašku. V nestřeženém okamžiku jí někdo odcizil peněženku, ve které měla mimo jiné i platební kartu.

VIDEO: V Ostravě padl rekord. Tatrovka se vydrápala na kovové monstrum

/FOTOGALERIE/ Při pohledu na šplhající nákladní speciál běhal lidem mráz po zádech.

Jeřáb, který havaroval na Dlouhých Stráních, půjde pod vodu

Přípravné práce při vyprošťování havarovaného autojeřábu na dolní nádrži hydroelektrárny Dlouhé Stráně již začaly. Vedou je hasiči spadající pod skupinu ČEZ, kterým asistují profesionální jednotky ze Šumperku.

Obžalovaní v kauze levně prodaných pozemků stanuli před soudem

Okresní soud ve Frýdku-Místku včera zahájil hlavní líčení osmi obžalovaných osob v případě, kdy radní Frýdku-Místku měli v roce 2009 postupně převést pozemky na soukromé uživatele. Na tom by nebylo nic k údivu, ovšem dle státního zástupce Ladislava Hradila byly pozemky prodány pod tržní cenu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení