Radní města na podzim minulého roku navrhli hlasovat pro stávající model na základě vyhotovené technické a ekonomické analýzy. Vodu Ostravanům by tak i po roce 2025 měly dodávat Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK), vlastněné z nadpoloviční části (50,13 procenta) francouzským koncernem Suez. Stávající koncesní smlouva končí v roce 2024.

Zastupitelé tehdy díky nadpoloviční koaliční většině návrh podpořili, tím se ale spustila vlna kritiky, která eskaluje s každým dalším zasedáním. Na tom posledním byl dokonce mezi projednávané body zanesen návrh na vyhlášení místního referenda k problematice provozování vodárenské a kanalizační infrastruktury v Ostravě. Návrh předložili opoziční zastupitelé za KSČM Martin Juroška, Josef Babka, Vít Macháček a Zbyněk Šebesta.

Stamiliony do zahraničí

„K čemu jinému než k tak strategické surovině, jako je voda, by se občané měli vyjádřit, zvlášť, když jsem stále bytostně přesvědčen o neúplné, respektive zavádějící informovanosti zastupitelů i rady ze strany pana primátora,“ uvedl opoziční zastupitel Václav Kubín (Jednotní), jehož názory zastupitelé obvykle berou s určitou rezervou.

Analýza, která doporučila pokračovat ve stávajícím modelu, však byla postavena na mylných předpokladech a oznámena bez větší pozornosti, jaká by tématu přináležela, i podle komunistů. „V roce 2020, při ziscích 85 milionů korun, si Suez z Ostravy odvezl 42,6 milionu korun, počítáme-li s inflací a dalšími faktory, za deset let to bude odhadem 450 až 600 milionů korun,“ poukázal Martin Juroška na hlavní důvod, proč by podle něj mělo dojít minimálně na větší diskusi o vlastnictví vodárenské sítě ve městě.

Jako příklad uvedl Berlín, Hamburk, Mnichov, Stockholm či Brusel, kde je město, stát či veřejný sektor stoprocentním vlastníkem. V Ostravě patří městu 40,60 procenta akcií OvaK.Víc lidí než k volbámZastupitelé se však na vyhlášení referenda, navrhovaného komunisty na konec dubna, nedohodli a koalice opozici podle očekávání opět přehlasovala. Pro místní referendum bylo 11 zastupitelů, proti 13, hned 25 se jich zdrželo hlasování.

„Referendum by bylo platné, jen kdyby se ho zúčastnilo 35 procent všech možných voličů, a jelikož jich ve městě žije asi 229 tisíc, muselo by dorazit 85 tisíc lidí. Což by bylo víc než v prvním kole komunálních voleb v roce 2018, náklady vynaložené na referendum by tak patrně přišly vniveč,“ vysvětlil koaliční zastupitel Rostislav Řeha (Piráti), proč návrh nepodpořil, vadil mu též dubnový termín.

Hnutí LEČO, které se však v tomto volebním období do zastupitelstva města nedostalo, jej například navrhovalo spojit s podzimními volbami, čímž by se náklady znatelně snížily.„Dnes jsem si dal bobříka mlčení a nebudu k tématu vystupovat, byť bych byl schopen reagovat na každý jeden bod, který tady zazněl,“ sdělil primátor po devíti hodinách zasedání zastupitelstva, čímž diskusi pro ten den utnul. Dá se však očekávat, že téma voda se bude na zasedání vracet opakovaně.