Možnost, že by se Moravskoslezský kraj mohl napojit na mezinárodní vodní síť vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe, považují odborníci na vodní dopravu za velkou šanci a dodávají, že by to byl obrovský přínos.
„Výstavba vodních cest v Česku ve srovnání s jinými zeměmi v posledních dvaceti letech tragicky zaostává,“ uvedl náměstek ministra dopravy Ivo Toman, který se domnívá se, že hlavním důvodem nemožnosti stavět vodní cesty v České republice jsou především odmítavé reakce ekologických aktivistů.
„Nesporným přínosem je rovněž ekonomická i environmentální efektivita dálkové a regionální vodní dopravy jako perspektivního protipólu k těžké nákladní dopravě silniční, která dnes extrémně zatěžuje silniční síť i životní prostředí na území republiky,“ dodal Toman.
Počítá se s tím, že průplavní spojení D-O-L by mělo mít tři větve. První oderská větev: Rokytnice – Bohumín – státní hranice (směr Szczecin) by měla měřit 98 km. Druhou by byla 118 km dlouhá dunajská větev: Rokytnice – Břeclav (směr Vídeň) – státní hranice. Třetí má být labská větev: Rokytnice – Pardubice – Děčín (směr Hamburg) s délkou 154 km. „Máme historickou šanci využít finanční prostředky z EU v období 2014 – 2020 a kanál Dunaj-Odra-Labe, který je důležitý pro rozvoj celého průmyslového euroregionu, postavit,“ uvedl Stanislaw Staniszewski, předseda Rady vodního hospodářství regionu Horní Odry s tím, že výstavba by přišla na miliardy eur a pro jednotlivé státy by byl projekt příliš náročný.
Na území Slezska v Polsku by kanál podle něj vedl v sousedství dálnice A1. Počítá se také s tím, že do Odry, která v určitých úsecích nemá dostatek vody, by se musela voda přečerpávat. O tom, zda je výstavba vodního koridoru reálná, by mělo rozhodnout už v příštím roce Ministerstvo dopravy ČR.
