"Kandidátní listinu pro krajské volby, které se budou konat 2. a 3. října, podalo Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě 20 politických stran, hnutí a jejich koalic. O přízeň voličů tak bude usilovat o 5 politických seskupení méně než v roce 2016," uvedla v úterý mluvčí Moravskoslezského kraje Miroslava Chlebounová.

Právě v úterý 28. července 2020 do šestnácté hodiny měly politické subjekty poslední možnost v zákonném termínu odevzdat své kandidátky. 

"Krajský úřad nyní kandidátní listiny přezkoumá a vyzve politická uskupení k odstranění eventuálních závad," uvedla dále mluvčí Moravskoslezského kraje Chlebounová.

Pondělí 3. srpna je nejzazší termín, dokdy mohou politické strany, hnutí nebo jejich koalice doplňovat, vyměňovat kandidáty, popřípadě měnit jejich pořadí na kandidátní listině.

Nejpozději do 15. srpna pak musí krajský úřad vydat rozhodnutí o registraci kandidátní listiny, nebo o jejím odmítnutí, popřípadě o vyškrtnutí kandidáta, a zveřejnit je na úřední desce.

"Krajský úřad stejně jako v minulých letech realizoval pro obecní úřady zkoušky jejich úředníků a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a pověřenými obecními úřady se bude podílet na proškolení členů okrskových volebních komisí. V souvislosti s onemocněním covid-19 v současnosti kraje připomínkují návrh směrnice k hygienickým opatřením, která bude nutné ve volebních místnostech v době hlasování a sčítání hlasů zajistit, a jakým způsobem budou financována," uvedla dále Miroslava Chlebounová.

K TÉMATU
Krajské volby v roce 2016 v Moravskoslezském kraji vyhrálo hnutí ANO 2011 s 25,7 procenta hlasů, z 65 mandátů v krajském zastupitelstvu získalo 22. Koalici hnutí ANO sestavilo s KDU-ČSL, která dostala 10,17 procenta hlasů a její zástupci obsadili v zastupitelstvu 8 křesel. Třetí koaliční stanou je ODS. Volilo ji 6,93 procenta voličů a získala 6 mandátů. Opozici tvoří ČSSD (16,66 %), KSČM (11,38 %) a koalice SPD a SPO (7,02 %).

Moravskoslezský kraj vede

Strany a hnutí do letošních krajských voleb v Česku podaly 207 kandidátních listin. Je to znatelně méně než při minulých volbách před čtyřmi lety, kdy bylo předloženo 269 kandidátek. Největší výběr by měli mít lidé v Moravskoslezském a Jihočeském kraji, v nichž bylo předloženo na 20 kandidátních listin. V Královéhradeckém kraji se naopak budou muset spokojit s 12 kandidátními listinami.

Počet předložených kandidátních listin se snížil ve všech regionech s výjimkou Plzeňského kraje, kde stejně jako v roce 2016 budou mít lidé na výběr ze 17 kandidátních listin. 

Nižší počet kandidátek souvisí s tím, že některé strany a hnutí se rozhodly pro společné kandidátní listiny. Do minulých krajských voleb se přihlásilo celkem 89 uskupení, ve všech regionech bylo zastoupeno jen šest z nich.

Vítězství v regionálních volbách bude obhajovat vládní hnutí ANO, které před čtyřmi lety zvítězilo v devíti ze 13 krajů a získalo 176 z 675 mandátů. Volební vítězství ale dokázalo přetavit jen v pět hejtmanských křesel. Stejný počet hejtmanů získala díky povolebním koalicím druhá ČSSD, přestože vyhrála jen ve dvou krajích. Získala celkově 125 krajských zastupitelů, což představovalo zhruba pětinu křesel.

Po jednom hejtmanovi mají KSČM (86 křesel), KDU-ČSL (61 křesel) a Starostové pro Liberecký kraj (SLK), kteří s partnerským hnutím STAN získali dohromady 56 mandátů. ODS obsadila 76 křesel, TOP 09 získala 19 mandátů, SPD 18 a Piráti pět mandátů.

Boj o křesla v senátu

Do říjnových senátních voleb se přihlásilo 238 kandidátů. Je to méně než při předchozích volbách do horní komory v roce 2014 v obvodech, kde se letos opět bude volit. Tehdy se hlásilo na 260 adeptů. Počet letošních kandidátů je ale srovnatelný s předloňskými senátními volbami, v nichž soupeřilo 236 kandidátů.

Nejvíce kandidátů se letos přihlásilo do voleb v Ostravě, kde evidovali 14 uchazečů o senátorské křeslo. Naopak nejmenší výběr asi budou mít lidé na Trutnovsku. Proti senátorovi za STAN a starostovi Vrchlabí Janu Sobotkovi tam byli nominováni pouze tři konkurenti.

Mandát z 27 stávajících senátorů, jejichž mandát letos končí, obhajuje 22 členů horní komory. Patří k nim místopředseda Senátu Milan Štěch, předseda ústavní komise Jiří Dienstbier, předseda mandátového a imunitního výboru Ivo Bárek (všichni ČSSD), předseda evropského výboru Václav Hampl z klubu KDU-ČSL nebo předseda ústavně-právního výboru Miroslav Antl, který mandát obhajuje už ne za ČSSD, ale za své hnutí Za občany.

Mezi jejich konkurenty budou tradičně patřit lékaři, místní politici či podnikatelé, ale také někteří poslanci. K nim patří například někdejší předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS) nebo předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Mezi adepty jsou i bývalí ministři Vítězslav Jandák a Miloslav Ludvík a Antonín Prachař. Do Senátu by se rádi vrátili podnikatelé Vladimír Železný a Václav Fischer, lékař Vladimír Dryml, starostka jednoho z ostravských obvodů Liana Janáčková nebo diplomat Michael Žantovský.