„Kotlíkové dotace nám přinášejí vyšší tržby, ale zároveň nestabilitu,“ říká Roman Halaška, generální ředitel Viadrusu.

Tento bohumínský podnik má pro kotlíkové dotace zaregistrováno třináct vhodných modelů v celkem šestačtyřiceti variantách; od plynových kondenzačních po kombinované automatické kotle na biomasu a uhlí. ZMĚNY PRAVIDEL VADÍ FIRMÁM I UŽIVATELŮM

„Letošní výzva už nenabízí rovnocenný výběr z typů podle druhů paliv, není tak výhodná jak pro domácnosti, tak pro výrobce kotlů,“ tvrdí Halaška. Příkladem jsou podle něj třeba nové kotle s ručním přikládáním na spalování uhlí byť mají stejné emisní parametry jako topidla na biomasu, kotlíkové dotace se na ně nevztahují. „My už dříve upozorňovali, že opakované změny dotačních podmínek nesvědčí ani výrobcům, ani zákazníkům,“ podotýká.

Leopold Benda, obchodní ředitel Benekovu z Horního Benešova, v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že se jen v posledních šesti letech v Moravskoslezském kraji měnily pravidla pro výměny starých kotlů osmkrát. „Pro nás dotace neznamenají žádné výrazné výhody a stále se musíme přizpůsobovat výkyvům trhu. Lidé díky dotacím teď sice mají na dražší automatické zdroje tepla, ale počty prodávaných kotlů v tuzemsku celkově nerostou,“ uvádí Benda.

I NAČASOVÁNÍ DRUHÉ VLNY JE ÚDAJNĚ NEŠŤASTNÉ

Za přímo nešťastné pak výrobci kotlů považují načasování příjmu (od 5. září) a následné posuzování žádostí o kotlíkové dotace (až v podzimním období). „To může lidem komplikovat zahájení topné sezony. A nám to každopádně brzdí prodeje zákazníci logicky odkládají nákupy nových kotlů a čekají na dotace,“ popisuje Halaška. Benda připouští, že letošní rok bude pro jejich byznys slabší.

„Druhé kolo kotlíkových dotací pozitivně ovlivní tržby až příští rok,“ dodává.

Na obecní ani krajské úrovni na „úrodnou půdu“ stesky výrobců nepadnou. „Typy jednotlivých podporovaných kotlů, jakožto výše dotací byly dány podmínkami Ministerstva životního prostředí ČR, které jsou pro kraje závazné,“ vysvětluje Petra Špornová, mluvčí Moravskoslezského kraje. 

KOTLÍKOVÁ INFOCENTRA MÁ KRAJ I KRAJSKÉ MĚSTO

Ten provozuje „kotlíkové“ informační centrum, kde zaznamenávají denně desítky dotazů. Telefonických, e-mailových i osobních. „Asi nejčastější jsou obecné dotazy: Kde lze najít informace o druhé vlně dotací? Jaké jsou podmínky pro její poskytnutí? Jaké konkrétní kotle jsou podporovány? Jaké další výdaje kromě pořízení kotle samotného mohou být z dotace také proplaceny?“ vyjmenovává Špornová.

Také město Ostrava má svou „kotlíkovou kancelář“ a se zájemci se úředníci věnující se této problematice setkávají na seminářích pro veřejnost. „Proběhla jich celá řada. Ten poslední se uskuteční v kulturním domě v Hošťálkovicích v pondělí 31. července od 16 hodin,“ zve mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

STOVKY MILIONŮ KORUN

Moravskoslezský kraj očekává, že získá ve druhé vlně téměř 900 milionů korun (což by mělo stačit na výměnu asi osmi a půl tisíce starých neekologických kotlů).

V regionu je okolo sedmačtyřiceti tisíc lokálních topenišť na pevná paliva, z toho nevyhovujících je podle odhadů čtyřiadvacet tisíc. V prvním kole kotlíkových dotací si lidé v kraji pořídili na osm tisíc nových topidel.