Zanedbaný prostor za kostelem sv. Václava a ostravsko-opavským biskupstvím v centru Ostravy konečně dostane důstojnou podobu a Ostravané další místo, kde mohou nerušeně relaxovat. Zahrada, v níž jsou dodnes patrné zbytky dávného městského opevnění, bude za dva roky útulným zákoutím s výhledem na věž nejstaršího ostravského kostela.

Město na proměnu Farské zahrady, včetně projektu, uvolní skoro deset milionů korun. Práce by měly začít letos v září a na jaře příštího roku bude hotovo. Prostranství se může díky použitému materiálu i svému okolí blížit zámeckému parčíku.

Nekonečný projekt Projekt revitalizace Farské zahrady je ostravský evergreen. Už v roce 2000 vypracoval ostravský architekt Jan Tesisler návrh, který se poté průběžně aktualizoval. K realizaci, která měla svého času vyjít až na pětadvacet milionů korun, ale nikdy nedošlo. Až nyní v nové podobě. V minulosti byla Farská zahrada i v hledáčku developerů, kteří chtěli pozemky odkoupit a postavit rezidenční byty.

„Odstraníme nevzhledné zpevněné plochy a vyměníme je za mlatové chodníky, vysadíme novou zeleň, doplníme lavičky, stojany na kola, odpadkové koše a chytrá osvětlení,“ představila záměr náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

NÁVRAT DO 19. STOLETÍ

Výše položená slunečná část Farské zahrady bude travnatá, přibude dětské hřiště. Spodní část má naopak nabídnout stinné plochy k odpočinku či pikniku. Vysázeny tady budou okrasné ovocné jabloně Evereste, jež na jaře kvetou velkými vonnými bílými květy a později plodí asi třícentimetrová jasně červená jablka, která na stromech vydrží celou zimu, a plní tedy jak okrasnou funkci, tak potravní pro ptactvo.

„Ovocný sad na tomto místě býval v 19. století a jeho návrat je hlavní myšlenkou celého projektu,“ zdůraznila náměstkyně.

Obě části zahrady má spojit terasa, kde lidé budou moci vleže odpočívat ve stínu stromů, ale jež bude sloužit i pro pořádání menších kulturních akcí. Zahrada, jež má sloužit i ke zkracování cesty centrem města, získá nové oplocení a uzamykatelné branky.

„Inspirovali jsme se parky v jiných městech, například v Litomyšli, klášterní zahradou v Příboře, ale i anglickými a francouzskými miniparčíky,“ říká Šebestová, podle níž si místo původní farské zahrady blízko cenného kostela takové pojetí zaslouží.

K TÉMATU

Poslední obranná hradební bašta stávala v někdejší farské zahradě. Byla zbourána v roce 1929. Hradby Moravské Ostravy a městské brány Ve Farské zahradě stála i poslední obranná hradební bašta Ostravy. Byla zbourána v roce 1929. Moravská Ostrava patřila k městům obehnaným obranným fortifikačním systémem. Předpokládá se, že tyto kamenné zdi byly vybudovány v krátkém čase po vzniku města. Ze zápisu v listině olomouckého biskupa Jana ze Středy lze odvodit, že k zahájení stavby obranné kamenné zdi došlo asi v polovině roku 1362. 
Horní a Dolní branou (Hrabovskou a Kostelní) vedla hlavní komunikace města. Přívozská brána byla zbourána rovněž v roce 1830. Nejmohutnější bývala Dolní brána, která měla hájit vstup do města z nebezpečné slezské, tedy polské strany. O tom, že naši předkové o město udatně bojovali, svědčí švédské a pruské kamenné a železné dělové koule, které v ní byly při bourání nalezeny.
Brána Kostelní stála v blízkosti farního kostela svatého Václava. Brána Horní či Hrabovská, později zvaná také Vítkovská, stála v dnešní ulici 28. října v místě, kde vyúsťuje ulice Puchmajerova. (nav)