„Já jsem tady šel s jediným cílem vojenské odznaky z minulého století. Sbírám je od té doby, co jsem byl v roce 1972 na vojně, a mám jich doma několik stovek. Bleší trhy obrážím pravidelně, abych svoji sbírku rozšířil. Nejvíce mě zajímají československé odznaky z dob první republiky, těch mám málo," uvedl návštěvník blešáku Jiří Chvojka.

Pro většinu prodejců, ať už nabízejí třeba starou vojenskou výstroj nebo kovové modely autíček, je prodej na bleším trhu spíše koníčkem.

„Po dědovi mi zůstala čtyři alba starých známek. Rozhodl jsem se, že je raději prodám lidem, kteří je sbírají, než aby se mi na ně doma prášilo. Zkoušel jsem je dražit po internetu, ale tenhle osobní kontakt je lepší, protože filatelisté obětují čas, aby tady přišli, popovídají si a mohou si známky prohlédnout," řekl Deníku asi třicetiletý prodejce Tomáš ze Studénky. Známky z jeho kolekce se pohybují řádově od pár korun až do několika stovek za kus. „Nejvzácnější známky byly z dob Rakouska-Uherska nebo s Hitlerem, ale ty už se mi podařilo prodat," dodal prodejce.

Stánkaři nejčastěji začali prodávat své sbírky právě proto, že je po někom zdědili, případně se chtějí zbavit věcí, které sbírali, když byli mladí.

Návštěvníci blešáku pak mezi stánky hledají buď další kusy pokladů do svých sbírek nebo jen něco pěkného do bytu či doplněk k dobovým kostýmům.

„Jsem členem klubu vojenské historie a dobové předměty se dají sehnat jen velice obtížně. Buď je lidé draží na internetu, kde jsou ceny ale příšerně přemrštěné, nebo je získáváme od pamětníků, kteří nám je rádi darují, protože udržujeme jejich odkaz na živu, případně je kupujeme za pár šupů právě na bleších trzích. Pro obyčejného člověka to jsou jen krámy, ale pro nás nadšence mají ty předměty nevyčíslitelnou hodnotu," řekl Deníku Jaroslav Štajner.