Přestože se obecně hovoří o tom, že za současný stav může nedostatek financí, pravda je ta, že lékaři, kteří by splňovali vysoké kvalifikační předpoklady, prostě nejsou. Pro záchrannou službu jsou nejpotřebnější lékaři s praxí na jednotkách intenzivní péče a anesteziologové.
„Nabytím účinnosti novely Zákoníku práce, v němž se zrušilo čtyři sta hodin pohotovostí na osobu, nám najednou chybělo obsadit v rámci kraje celkem třiadvacet lékařských úvazků. Část z toho se podařilo pokrýt externisty, ale pro náš obor, což je urgentní medicína, je jich stále velmi málo,“ řekl Humpl.
Zdůraznil, že nedojde-li k zásadním úpravám Zákoníku práce, do budoucna se patrně nepodaří zachovat přednemocniční neodkladnou péči.
Moravskoslezská záchranka se v současné době potýká také s nedostatkem středních zdravotnických pracovníků.
Školy přijímají dívky, ty však nemohou pracovat v sanitkách
Vzhledem k tomu, že lékaři jezdí jen k části případů, potřebují záchranné služby stále více záchranářů. Školy, které je mají vychovávat, však přijímají zejména dívky. Ty ale nemohou pracovat v sanitkách, protože podle Zákoníku práce nemohou zvedat těžká břemena.
Problémy jsou i s řidiči-záchranáři. Ti totiž musejí absolvovat zdravotnický kurz vrozsahu 800 hodin, který trvá tři roky a stojí ročně více než 20 tisíc korun.
Navíc většina sanitek patří do kategorie vozidel, jejichž řízení vyžaduje finančně nákladný řidičský průkaz skupiny C.
V celé České republice potřebuje záchranná služba podle odhadů zhruba tisíc lékařů s atestací v oboru urgentní medicína, ale tu má v republice jen asi tři sta doktorů a pouze tři se na ni momentálně připravují. „I proto většina lékařů pracuje v záchranné službě vedle své práce v nemocnici,“ uzavřel Humpl.

Řečí čísel

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve zdravotnické záchranné službě v roce 2006 pracovalo 660 lékařů a 1264 záchranářů. O rok dříve to bylo 640 lékařů a 1181 záchranářů. V roce 2006 ošetřili celkem 639 tisíc lidí, o rok dříve to bylo 576 tisíc osob.