Obyčejná změna jména nebo bydliště znamenala až donedávna značné zdržení při vyřizování různých požadavků na všemožných úřadech. Každá, byť jen nepatrná změna znamenala pro občany delší fronty a pro úředníky zdlouhavé vyhledávání a ověřování správnosti údajů. Tuto byrokratickou zátěž ale 1. července loňského roku překonalo zavedení základních registrů, které propojily jednotlivé databáze státu a data v nich uvedená synchronizovali do jediného elektronického systému. Tyto registry jsou projektem ministerstva vnitra, provozovatelem je Správa základních registrů, samostatná organizační jednotka státu, jednotlivými garanty pak jsou Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, ministerstvo vnitra a Úřad pro ochranu osobních údajů.
„Pro občany to tedy znamená jen jedinou cestu na libovolný úřad při jakékoli změně referenčních dat například změně jména, bydliště, změně vlastnictví nemovitostí a podobně," uvedla mluvčí města Ostravy Andrea Vojkovská.
Neplatí to však jen pro úřady. „Pokud dá občan souhlas k tomu, aby se o změně jeho údajů dozvěděly i komerční instituce, pošle úřad například bance oznámení, že došlo ke změně jména a podobně. Když se pak banka připojí k registrům, o změně se dozví a není nutné změnu údajů znovu hlásit," informovala mluvčí Vojkovská. Nejenže se lidem podstatně zkrátí čas strávený na úřadech, ale systém garantuje také větší ochranu jejich osobních údajů.
Základní registry se skládají ze šesti částí: registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností, registru územní identifikace adres a nemovitostí, informačního systému základních registrů a informačního systému ORG, který zajišťuje převod dat. Nejvyužívanější z těchto částí je pak registr obyvatel, který je spravován ministerstvem vnitra. Jsou zde informace o všech občanech České republiky, ale také například o cizincích s povolením k pobytu nebo těch, kterým byl v ČR udělen azyl.
LENKA LASÁKOVÁ
