Dva rozlehlé pozemky určené pro bytovou výstavbu prodali letos v březnu a v červnu zastupitelé Lhotky soukromým zájemcům. Okolnosti, za kterých prodej „odklepli“, se nezdály místnímu občanovi Tomáši Hrubému.

Rozhodl se proto opatřit si k věci všechny dostupné podklady. Po jejich prostudování došel k závěru, že mu nezbývá, než podat na zastupitele a starostu Lhotky Josefa Šrámka (ODS) trestní oznámení. Na problém upozornil i ostravský magistrát a požádal úředníky, aby ve Lhotce zkontrolovali, zda tu dodržují právní předpisy.

Hrubý: Nebylo to transparentní

„Zjistil jsem například, že nedošlo k porovnání s cenou, za jakou se prodávají stejné či obdobné nemovitosti v dané lokalitě. Pozemky tak byly nejspíš prodány za cenu nižší, než je v čase a místě obvyklé,“ tvrdí Hrubý. Míní, že obci tak vznikla škoda a zastupitelé mohli spáchat trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku.

Hrubý je přesvědčen, že i zveřejňování záměru prodeje nemovitostí nebylo transparentní. Že občané neměli možnost dozvědět se o prodeji, upozornit na možná pochybení, případně se sami hlásit do výběrového řízení. „Vrcholem podivností je situace, kdy starosta Šrámek předložil zastupitelům návrh prodeje pozemků, ti prodej nemovitostí následně schválili, přičemž prodané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem až o tři dny později,“ konstatoval.

Šrámek: Vše bylo v pořádku

Starosta Lhotky Josef Šrámek (ODS) se nařčením brání a oponuje, že obvodní zastupitelé v žádném případě nepochybili. „Už jsem předložil všechny materiály týkající se těchto záležitostí k přezkumu na ostravský magistrát. Stojím si za tím, že vše bylo v naprostém pořádku,“ řekl Deníku. Trestní oznámení na zastupitelstvo považuje za vyvrcholení sousedských sporů ve Lhotce.

„Je tady skupinka dlouhodobě nespokojených lidí, kteří kandidovali ve volbách, a byli neúspěšní. Považuji i toto trestní oznámení za pokračování jejich snahy. Věřím, že lidé tady vědí, jak to doopravdy je, a že také orgány činné v trestním řízení v případném šetření zjistí, že pravda je na naší straně,“ pokračoval starosta.

Zároveň uvedl, že prodej pozemků byl transparentní a záměr byl řádně vyvěšen na úřední desce ostravského magistrátu, který ho rozdělil na osm parcel. „Pokud jde o datum na znaleckém posudku k prodeji druhého pozemku, tak lze také vše jednoduše vysvětlit a prokázat,“ konstatoval Šrámek.

Státní zástupce oznámení studuje
Mluvčí Okresního státního zastupitelství v Ostravě Barbora Zajícová potvrdila, že přijali trestní oznámení občana na zastupitele. „Věc byla přidělena státnímu zástupci, který se seznamuje s jeho obsahem,“ řekla. Státní zástupce pak buď případ s příslušnými pokyny postoupí policii k dalšímu prověřování, nebo vyzve občana, aby doložil další podklady.

Primátor: Nepamatuju si, že by občan žaloval zastupitelstvo
Žádost o to, aby úředníci ostravského magistrátu provedli ve Lhotce kontrolu, se dostala také na stůl ostravského primátora Petra Kajnara (ČSSD). „Dal jsem ji k vyřízení pracovníkům interního auditu a kontroly. Než dojdou k nějakému závěru, se k tomu nemohu vyjádřit. Obvinění občana se mi ale jeví jako závažná, přál bych si, aby se nepotvrdila,“ prohlásil Kajnar. Za svou mnohaletou politickou kariéru si nepamatuje na případ, kdy by občan zažaloval zastupitelstvo. „Běžně si řada lidí stěžuje na cokoliv. Nepamatuji si ale, že by v Ostravě bylo zažalováno zastupitelstvo. Je jenom dobře, že lidé sledují a kontrolují práci svých volených zástupců,“ míní Kajnar.

Opozice se hlasování zdržela
Prodej pozemků neprošel ve lhoteckém zastupitelstvu jednohlasně. Hlasování se zdrželi Nezávislí kandidáti Lhotky. „Zastupitelstvo se rozhodlo prodat podle mého velmi krásné pozemky u lesa, na jižních svazích. Samotný prodej schvaluji. Kvůli zvláštnostem, které ho provázely, jsem ho ale nepodpořil,“ řekl předseda klubu nezávislých zastupitelů Ladislav Michalík. Tvrdí, že ani on neměl k dispozici návrh kupní smlouvy, znalecký posudek a další potřebné doklady. Vadí mu, že nebyla vyhlášena veřejná soutěž. Byl však přehlasován. „Jsem přesvědčen o tom, že prodejní cena byla velmi nízká. Při prodeji druhého pozemku jsem se podivoval i nad tím, jakými telepatickými schopnostmi se sešlo osm zájemců o koupi,“ podotkl Michalík.

close zoom_in Starosta Lhotky: V žádném případě jsme nepochybili

Už šestnáctý rok je Josef Šrámek starostou Lhotky (ODS). Městský obvod nacházející se kousek od centra Ostravy, a přitom zachovávající si „vesnický“ charakter se za tu dobu stal vyhledávanou lokalitou pro bydlení, vyrostlo zde mnoho nových domů.

Proto se nelze skoro divit, že zde nyní vypukl spor týkající se prodeje posledních volných pozemků k zástavbě. „Z osobního hlediska mě tato věc hodně mrzí. Dlouho jsme budovali kredit Lhotky, a teď ho chce někdo shodit ze stolu. V žádném případě jsme ale nepochybili,“ říká starosta Šrámek.

První problém se týká pozemku, který byl podle vašich kritiků podezřele rozdělen na osm parcel, které pak byly tajně rozprodány. Můžete to vysvětlit?
Není pravda, že bychom to my nějak tajně rozdělili a pak někomu nabídli. Na ty parcely to totiž rozdělili na ostravském magistrátu a nám pak poslali geometrický výměr. Na jejich úřední desce se také pozemky objevily v nabídce. K nám už pak jen chodily poštou žádosti. My jsme si jen vyběhali to, aby vůbec šel finální prodej těch pozemků přes nás, protože jsme z toho chtěli něco utržit. Naposledy naše pozemky prodávala přímo radnice, a Lhotka z toho neměla nic, teď získá padesát procent z prodejní ceny.

I k ceně však míří kritika. Údajně byly parcely prodány za nižší částku, než je v místě a čase obvyklá.
Kdo by se dobře podíval na cenovou mapu naší obce, věděl by, že jde o cenu přiměřenou. Sousední pozemky i s napojením na inženýrské sítě se dříve prodávaly za nižší částku. Já bych hodně zvažoval, jestli se to za takovou cenu vyplatí koupit. Tyto pozemky jsou totiž bez inženýrských sítí, takže jejich kupce čekají ještě další nemalé investice, než budou moci začít stavět své domy.

Aby se pak nestalo, že obec ty inženýrské sítě natáhne k pozemkům ze svého rozpočtu…
My tam inženýrské sítě určitě nezavedeme, to ani náhodou. Peníze, které z prodeje pozemků máme do rozpočtu získat, což jsou asi dva miliony korun, chceme použít na projektovou dokumentaci na úpravu našeho fotbalového hřiště a jeho zázemí, na mateřskou školu a další projekty.

Pojďme k druhému pozemku, který je předmětem sváru. Ten byl také údajně prodán bez předchozího upozornění a pod cenou.
Tady je to trochu jiný případ. Záměr prodat tento pozemek byl už zhruba rok starý, ale nikdo o něj neměl zájem. Je totiž ve svahu u lesa, takže je na něm složité něco stavět. Pak ale přišli lidé z ateliéru Lichnovský s projektem vzorových atriových domů a tvrdili, že by si s tím místem nějak poradili, když jiné volné nemáme. Podali si tedy o pozemek žádost, my jsme nechali udělat znalecký posudek na jeho ocenění a vše projednali i se zájemcem o koupi přímo na našem zastupitelstvu.

Není však výsledná cena vyplývající z posudku příliš nízká?
Soudní znalec zohledňoval umístění a možné využití tohoto pozemku. Celková cena je složena z částky jak za stavebně využitelný pozemek, která je vyšší, tak z částky za kus pozemku, na kterém se stavět nedá, a je tedy výrazně nižší. Naši kritici teď tuto výslednou sumu jednoduše zprůměrovali a tvrdí, že jsme šli hodně pod cenu. Je třeba si ale uvědomit, že jsme pana Lichnovského donutili koupit pozemek celý, včetně toho kousku lesa a okolního ochranného pásma, který nebude mít k ničemu a nehodil by se ani nám. Navíc tam bude muset natáhnout nejen inženýrské sítě, ale i postavit přečerpávací stanici pro splaškovou kanalizaci. Však Lichnovský také na zastupitelstvu na přímou otázku jasně odpověděl, že za vyšší částku by to nekoupil, protože by se pak cena těch domů vyšplhala na neprodejnou sumu.

Jak to, že jste ale schvalovali tento prodej pozemků o tři dny dříve, než jaké je datum na vámi zmíněném znaleckém posudku?
Tady došlo k formální chybě, kterou lze jednoduše vysvětlit i prokázat (Šrámek pokládá na stůl dva posudky – pozn. redakce). My jsme měli ten posudek hotový už na konci února, předložen byl v radě i v zastupitelstvu, jen jsem si pak všiml, že na něm v hlavičce nejsou pozemky označené přesným parcelním číslem, ale jen písmeny A, B a D. Jelikož jsem chtěl, ať je vše v naprostém pořádku, poprosil jsem znalce, ať to opraví. Což on udělal, ale dal tam i nové datum. Vše ostatní, včetně cen, však zůstalo stejné. Takže v žádném případě nelze tvrdit, že bychom měli posudek vyhotovený až dodatečně, oba posudky by byly platné.

Co tedy říkáte na to, že na vás a celé vaše zastupitelstvo bylo kvůli prodeji pozemků podáno trestní oznámení i podnět k šetření na ostravský magistrát?
Trestní oznámení je podle mě nesmyslné, všechno máme v pořádku. Spíš jsem přesvědčený, že jde o pokračování dlouhodobých sousedských sporů. Je tady skupinka nespokojených lidí, kteří kandidovali ve volbách, a neuspěli. Lhotka je nevelká a dá se říct, že přehledná. Lidé tady vědí, kdo pro občany něco dělá.
Celá věc mě zlobí, protože škodí dobrému jménu Lhotky jenom proto, že si někdo myslí, že najde formální drobnou chybu někde v našem rozhodovacím procesu. Myslím, že se prokáže, že pravda je na naší straně.

Občan Lhotky:Zastupitelé spáchali trestný čin, tvrdí close zoom_in

Čtyřicetiletý Tomáš Hrubý není členem žádné politické strany. Má trvalé bydliště ve Lhotce a živí se jako právník. Tvrdí, že o jednání obvodních zastupitelů se zajímá pouze z pozice občana. Teď na své sousedy – komunální politiky – podal trestní oznámení. Je přesvědčen o tom, že nerozhodovali podle zákona.

V čem podle vás zastupitelé Lhotky porušili zákon?
Zjistil jsem, že znalecké posudky, na jejichž základě došlo k ocenění nemovitostí, nebyly vypracovány porovnávací metodou. To znamená, že nedošlo k porovnání s cenou, za jakou se prodávají stejné či obdobné nemovitosti v dané lokalitě. Nemovitosti tak byly nejspíš prodány za cenu nižší, než je v místě a čase obvyklé, jak požaduje zákon o obcích.

Můžete být konkrétnější?
V březnu rozhodli zastupitelé o prodeji nemovitosti společnosti Petr Lichnovský architektonická kancelář za cenu 1 798 710 korun. To znamená za 149 korun za metr čtvereční. U druhého pozemku, který se prodával v červnu, stál metr čtvereční zhruba 526 korun. Přitom podle nabídky na realitním serveru Sreality se ceny nabízených pozemků ke stavbě rodinných domů ve Lhotce v té době pohybovaly v rozmezí od 850 do 1100 korun za metr čtvereční. Ze zákona také vyplývá, že pokud zastupitelé prodávají majetek za nižší cenu, než je v daném místě a čase obvyklé, musejí objektivně zdůvodnit proč. V tomto případě to neudělali.

Pan starosta Šrámek ale trvá na tom, že šlo o cenu přiměřenou, vzhledem k tomu, že jen část pozemku je využitelná k zástavbě. Stačí se podívat na cenovou mapu obce. Připomíná také, že v minulosti se sousední pozemky prodávaly levněji a včetně inženýrských sítí. Nyní jsou dražší a bez sítí. To jsou pádné argumenty, nemyslíte?
Cena, za jakou se prodávaly pozemky v minulosti, stejně tak jako cena dle cenové mapy, není vůbec rozhodující. Při každém prodeji je třeba nechat pozemky ocenit odborným znaleckým posudkem, který musí pozemky ohodnotit v porovnání s tím, za jakou cenu se prodávají v daném čase stejné či obdobné pozemky v dané lokalitě. A za takovou minimální cenu je možné je nabízet k prodeji. Tak to stanoví zákon o obcích a blíže upravuje speciální zákon o oceňování nemovitostí. Mimochodem, i o náklady obce na vypracování těchto posudků, případně jiné náklady spojené s prodejem, by měla být zvýšena kupní cena.

Zastupitelé tvrdí, že o pozemky u lesa nebyl zájem…
Vzhledem k tomu, že k pozemkům, o kterých obvodní zastupitelstvo rozhodovalo v červnu, přišly i další dvě nabídky k původnímu nerozdělenému pozemku, dovoluji si tvrdit, že se jednalo o pozemky atraktivní. Tím pádem zde byl prostor pro uspořádání prodeje formou výběrového řízení a obec mohla prodat pozemky nejvyšší nabídce, tedy dokonce nabídce vyšší, než je cena obvyklá, a mohla z prodejů získat ještě více finančních prostředků. A i když jde o pozemky, o které není velký zájem, obec není povinna prodávat za každou cenu, ale jen výhodně.

Tvrdíte také, že při zveřejňování záměru prodeje nemovitostí nejsou dodržovány zásady transparentnosti a průhlednosti. Co si pod tím mám představit?
Dochází k tomu, že záměr prodeje je zveřejněn k pozemku, který je ale následně neveřejně rozdělen na menší části. Ty už mají jiná parcelní čísla než zveřejněný pozemek a o jejich prodeji pak rozhodne obvodní zastupitelstvo. Například pozemek prodávaný v červnu byl rozdělen na osm částí. Je zvláštní, že i když se běžný občan po takovém rozdělení neměl šanci o prodeji dovědět, na městský obvod bylo doručeno přesně osm žádostí, každá ke konkrétnímu rozdělenému pozemku. Jejich prodej pak zastupitelé schválili. Domnívám se, že kupní smlouvy uzavřené na základě těchto rozhodnutí jsou neplatné pro rozpor se zákonem o obcích.

Starosta tvrdí, že lhotečtí zastupitelé nic podezřele nerozdělovali, že parcely rozdělili na ostravském magistrátu a do Lhotky pak zaslali geometrický výměr. Že na magistrátní úřední desce se jednotlivé pozemky v nabídce objevily…
Zastupitelstvo města rozhodlo o záměru prodeje původního nerozděleného pozemku, to je nezpochybnitelný fakt. Samotné vyvěšení na úřední desce jsem neviděl, ale vyvěšený záměr musí odpovídat rozhodnutí zastupitelstva. Pokud to tak nebylo, tak už zde došlo k závažnému pochybení. Osobně ale nevěřím, že by řadový úředník magistrátu vyvěsil záměr prodeje v rozporu s tím, o čem rozhodlo zastupitelstvo města. Navíc obvodu přišly i dvě žádosti o prodej původního nerozděleného pozemku. Z toho usuzuji, že záměr prodeje byl vyvěšen k původnímu pozemku.

Poukazujete i na to, že znalecký posudek na pozemky, které se prodávaly v březnu, byl zhotoven až tři dny poté, co zastupitelé rozhodli o prodeji nemovitosti. Starosta tvrdí, že došlo jenom k formální chybě. Připouštíte tuto možnost?
Cena je podstatnou náležitostí, která ovlivňuje zastupitele při jejich rozhodování. Pokud v době rozhodování nebylo vše v pořádku, byť jen formálně, nemělo být o dotyčném prodeji rozhodováno.

MIRKA CHLEBOUNOVÁ
MARTIN PLEVA