Skutečná zápletka z protektorátních let s opilými sudeťáckými ordnery domáhajícími se dalšího „šnapsu“ posloužila v Bílovci při sobotních ukázkách zásahu wehrmachtu, německé branné moci. Líčil je schütze (vojín-střelec) Hans (Jan Plášil).

Hradozámecká noc

„Za protektorátu tady skutečně zahradník vzdoroval tlupě opilých německých obyvatel domáhajících se alkoholu po židovském obchodníkovi, palírníkovi a hostinském,“ popsal Jan Plášil z Klubu vojenské historie FENIX. Ten představoval vojína (schütze) Hanse, řadového střelce a také válečného zpravodaje německé branné moci.

Kastelán zámku v Bílovci podle něj na program Hradozámecké noci – prázdninového vyvrcholení návštěvnické sezony – chtěl představení poněkud drsnější a akčnější. Toho se mu i divákům dorazivším zejména na večerní ukázku v hojném počtu dostalo. „Vystříleli jsme toho opravdu hodně,“ uvedl Hans se samopalem MP 40 „Schmeisser“.

Střelbou se proti ordnerům bránili jak zahradník, tak četník i sám zámecký pán. „Najeli jsme tam se dvěma KdF 82 – Volkswageny Kübelwagen, originálními lehkými vojenskými auty, tedy žádnými replikami,“ konstatoval člen klubu vojenských nadšenců z Nového Jičína. Specializujících se na éru od roku 1900, schopných zahrát kohokoliv vyjma Rusů.

Omluva znalcům

Kastelán se, jak Hans upozornil, předem omluvil znalcům historie za pozměnění dějinných událostí. Incident nicméně vyšel z reálné situace, kdy wehrmacht zasahovala na zámku v Bílovci. „Spustila se palba do oken, velitel hodil granát ke dveřím, byly tam i nějaké dýmovnice a domácí výbušniny…“ líčil schütze Hans s tím, že zde účinkovali i divadelníci.

V uniformě wehrmachtu se Hans objeví také v pátek 4. září večer v Hrabyni. „Tam nás u památníku druhé světové války přepadnou ze zálohy ruští vojáci,“ prozradil. A další ukázky FENIX plánuje na

19. a 20. září na Dny NATO 2020 v Mošnově (mají být v televizi) a 10. října v Šenově u Nového Jičína (s polopásovým transportérem typu SdKfz 251 „Hakl“).

 K TÉMATU

Z dobových pramenů
Krátký týden, který jsme strávili na českých územích, nám připadal jako celý měsíc. Mnozí z nás ještě nikdy neslyšeli cizí řeč, ale rychle si zvykáme na dorozumívání pomocí znaků a gest. Bylo samozřejmostí, že se ubytování opouštělo pouze se zbraní, že před každou ubytovnou stály zdvojené stráže a že se smělo v noci procházet ulicí jen v doprovodu více kamarádů. Všem těmto zvyklostem byl konec s přeložením pluku do čistě německé oblasti. Pluk ochranu nad územím kolem Bílovce - příjemného malého městečka, z jehož nesčetných pahorků bylo vidět 10 až 12 malých obcí. Obyvatelé přijali pluk s velkou srdečností a každý muž dostal svoje vlastní ubytování. Je to zvláštní pocit, žít ve městě uprostřed bývalého českého území. Stráže se omezily pouze na místní velitelství a vozový park. Služba se pak vrátila do starých kolejí… aby se normální život narušený politickými událostmi vrátil do starých kolejí. Schuetzen und Helfen (chránit a pomáhat), nejušlechtilejší vlastnosti německé Wehrmacht, nám zase získaly přátelé, kteří na nás budou věčně myslet a věřit německým vojákům.