Kliknutím zvětšíte„Jsou jako jedna velká rodina. A to doslova,“ uvádí ke klientele Gabriela Milotová, ředitelka areálu patřící pod Správu uprchlických zařízení (SUZ) ČR.
Tábor ve Vyšních Lhotách slouží od samého začátku války Rusů proti Ukrajině pro uprchlíky. Hlavu zde může složit na 250 lidí, v krajním případě však až jednou tolik.
Nepostradatelní tlumočníci
„Pusťte jim muziku a to teprve uvidíte,“ poznamenávají pracovníci z ostrahy k dětem pobíhajícím a halasícím všude kolem budovy B. Mezi nimi se pohybují lidé z humanitárních neziskovek ve vestách s nápisy ŠEGINITEL (tlumočník). Právě oni mají velkou zásluhu na tom, že ubytovaní nevyvolávají konflikty mezi sebou a ani jinde.
„Bandurki, kompiri, gruli, phuvale. To máme všechno pojmenování pro brambory,“ poznamenává v souvislosti s domlouváním se člen vládní rady pro romské záležitosti Jan Husák. S ukrajinskými nebo maďarskými uprchlíky se ve Vyšních Lhotách samozřejmě hovoří i romsky. Pokud ovšem neužívají odlišné dialekty a olašskou mluvu.
Hamid, která má v zařízení tři děti a pro čtvrté se do vlasti chystá, se s tlumočnicí dorozumívá maďarsky. „Nem tudom?“ odpovídá na otázku, co bude po válce, výrazem „Nevím?“ Plánuje pracovat, ať doma na Ukrajině, anebo tady v Česku. A mezitím z Vyšních Lhot odjíždí skupina, jíž se tu nelíbí, má prý vyplácené dávky a vrací se.
Arabské graffiti
Na chodbách i v pokojích registračního humanitárního střediska to – pro představu – vypadá jako na ubytovnách sociálně slabších po celé republice. S tím rozdílem, že stopy na interiérech zanechávají už dřívější obyvatelé například v podobě arabských graffiti. Mříže i jsou připomínkou na časy, kdy tady zadržovali nelegální běžence.
„Afghánci, Barmánci, Afričané, s těmi jsme byli zvyklí pracovat, ne s Romy. Navíc zde byli dospělí a teď je většina dětí,“ říká k situaci ředitel SUZ Pavel Bacík. Neobejdou se bez znalců romské kultury a prostředí, ať z ostravského Vzájemného soužití nebo pražského Romodromu. Obě neziskovky ve Vyšních Lhotách aktivně působí.
Ve vesnici, kde se tábor nachází, nejsou obyvatelé podle starosty Romana Čagala dvakrát nadšeni: „Objevily se i případy žebrání a znečišťování zastávek i veřejného prostranství. Lidé mají pocit, že se jim subjektivně snížil pocit bezpečí.“ Na druhou stranu ale není vyšetřováno v souvislosti s uprchlíky žádné „protiprávní jednání“.
„Klienti mají volný pohyb. Když však zařízení dobrovolně nastálo opustí – odstěhují se – hlásíme to Krajskému asistenčnímu centru pomoci Ukrajině a přichází o možnost dalšího ubytování ve státem garantovaných kapacitách,“ vzkazuje vedoucí areálu. Uprchlíci zde sice žijí za mřížemi a skromně, ale jinde by se o ně sotva postarali.
K TÉMATU
Chtějí hlavně cigarety a nakupují jen po dvou
Vyšní Lhoty s asi 857 obyvateli mají jediný obchod s potravinami a ten teď zaznamenává návaly „Cigarety, ty kupují všichni,“ popisuje provozovatelka prodejny nové zákazníky, uprchlíky z registračního humanitárního střediska. A bohužel kvůli nim musí mít oči doslova na šťopkách a zaměstnat i další sílu na hlídání.
„Kradou. Strkají si věci do kapes, pod bundy, do kapucí. Po upozornění je ale vracejí a zatím jsme nic policii nehlásili,“ komentuje své zkušenosti. S tím, že mezi regály nyní pouštějí výhradně po dvojicích a většinou bez dětí.
Majitelka koloniálu každopádně obsluhuje s plynulou ruštinou a vždy se podle ní najde někdo, kdo dalšímu uprchlíkovi překládá z maďarštiny či romštiny. Alkohol u nich na odbyt nejde, maso ano stejně jako pečivo a spousty sladkostí pro děti.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
