Mezi obvodním úřadem Moravská Ostrava a Přívoz a ostravským magistrátem se rozhořel spor o tržiště. První chce obnovit stánkové trhy na Jiráskově náměstí, zatímco druhý má zájem vybudovat velkou tržnici v jedné z historických hal na Nové Karolině. Obvodní úředníci chtějí oživit centrum města, magistrát zase centralizovat a rozšířit farmářské trhy. Důležité a obrovské historické trhy se do města již nikdy nevrátí. Jiráskovo náměstí se kdysi jmenovalo Kuří rynek, protože zde byl trh s drůbeží.

Královská privilegia

Právo konat trhy získala Moravská Ostrava roku 1362, toto privilegium jí udělil Karel IV. Další trhy přidělili městu Jiří z Poděbrad, Marie Terezie a Josef II. Bylo jich celkem sedm. Avšak s tím, jak koncem 19. a začátkem 20. století přibývalo v Ostravě obchodů a obchodních domů, ztrácely trhy na významu. V roce 1902 byly zrušeny dva konaly se před Zeleným čtvrtkem a před Štědrým dnem. Přeměnily se na velké trhy týdenní. Po roce 1922 došlo ke zrušení ostatních výročních trhů. Nahradily je trhy týdenní.

Trhy jako privilegia* Opava
Přemysl, markrabě moravský, udělil Opavě právo výročního trhu 3. května 1247 na den Nanebevzetí Panny Marie, což připadá na 8. září.

* Nový Jičín
Pánové z Kravař udělili městu v roce 1373 právo výročního trhu na den Svatého ducha.

* Frýdek-Místek
První zmínka o Místku je z roku 1267 a je doloženo, že to byla „villa forensis", tedy tržní osada.

* Fryštát
Prostřednictvím knížete Kazimíra II. obdrželo město v roce 1473 privilegium dvou výročních trhů.

Trh U zeleného stromu

Zajímavé jsou záznamy z tržních protokolů z roku 1807. Obchodníci s dobytkem přiháněli do Moravské Ostravy v letních měsících každý týden zhruba dva tisíce vepřů. Například v srpnu to bylo 8732 kusů, v září 6293 kusů. To se ovšem dobytek ještě prodával na Hlavním náměstí, odkud ale byli v roce 1808 trhovci vykázáni k Hrabovské bráně, k městskému hostinci U zeleného stromu. V roce 1834 bylo na ostravský Svinský trh u Černé louky přihnáno z Haliče 70 tisíc a o rok později 80 tisíc vepřů. V sedmdesátých letech 19. století se tento trh postupně přesunul na konec Stodolní ulice, zhruba do míst dnešních starých jatek.

Kromě těchto trhů se v Ostravě každou středu konal trh na slámu a seno, současně s ním se prodával živý dobytek, především vykrmení býčci, prasata, selata, kozy, ovce a vykrmené husy. V roce 1930 se v Ostravě například prodalo 31 tisíc selat, 1700 vepřů a 224 koz. Ovoce se dováželo z Podkarpatské Rusi a z Hané, švestky z Jugoslávie, jižní ovoce z Itálie, Španělska, Kalifornie a Palestiny.

Mlékaři šidili

Největší problémy byly s mlékem. Toho se v roce 1925 spotřebovalo ve městě 44 tisíc litrů. Od velkododavatelů přivážely vlaky každý den kromě neděle 17 tisíc litrů mléka, zbytek vozili do města rolníci. Podle odhadu šlo o tisíc dodavatelů. Mléko bylo často špinavé, zkysané, obsahovalo nebezpečné bakterie, do některého byla dolévána voda. Kontroloři zjistili, že „vylepšena" byla v mnoha případech až čtvrtina dodávaného mléka. Ostravané si tedy koupili přes milion litrů vody a byli ošizeni o dva miliony korun.

Trhovci vymizeli ve městě za druhé světové války a pak za komunistů, kteří zemědělství združstevnili. Na malých trzích pak prodávali jen zahrádkáři nebo majitelé záhumenků. Některé dnešní farmářské trhy bývají farmářské jen podle jména, skuteční rolníci tam často chybí. Snad se to časem zlepší.

Ještě v době první republiky se na Masarykově náměstí konaly rozsáhlé trhy, stánky zaplňovaly každý volný prostor.