Někteří experti z regionu se obávají, že hlavní problém není případná ztráta zaměstnání tisíců pracovníků samotné huti, ale širší ekonomické dopady pro region. Jak to vidíte vy?
Souhlasím, případný Liberty pád je problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to celorepublikově nepocítíme, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.

Liberty Ostrava u soudu požádala o moratorium, ochranu před hlavním věřitelem, který ho zpochybňuje z toho důvodu, že vlastník přece peníze má, pouze je vyvedl do zahraničí. Co si o tom myslíte?
Domnívám se, že v případě podnikání pana Gupty skutečně dochází k řadě pochybných kroků, do nitra celé jeho skupiny zvenčí je však těžké nahlédnout. Situace, ať už růstu cen energií nebo poklesu poptávky, každopádně není tak fatální, aby pan Gupta situaci nezvládl, pokud by měl finanční polštář. Dokonce si myslím, že kdyby tomu skutečně bylo tak, že by pan Gupta měl připravený polštář, a přesto by firma šla do problémů, pak by mohl žádat o určitou pomoc vládu. Ta by ale musela vidět, že jedná v duchu péče řádného hospodáře, což se obávám, že by dnes neviděla. Jednal neprozíravě, nebudoval si rezervu a potřeboval peníze upotřebit v rámci svého impéria jinde. Už když huť za dohledu minulé vlády přebíral, panovala podezření a odboráři se stavěli proti převzetí huti jeho impériem, obávali se, že bude podnik chtít vysávat. A zdá se, že měli pravdu.

Ilustrační foto.
Tameh na sebe podal insolvenční návrh. Kvůli dluhům Liberty Ostrava je bez peněz

Liberty získala moratorium, Tameh na sebe zase podal návrh na insolvenci. Jak tohle může skončit?
To je věcí spekulací, možná i spíše právnická otázka, situace je každopádně hodně závislá na tom, co udělá pan Gupta, on má klíč k záchraně firmy: buď najde prostředky, aby kompenzoval dlužné částky, nebo ne. Záleží, do jaké míry toho je schopen, a do jaké míry na tom má samotný zájem. Pokud nebude schopen dostát finančním závazkům, bude míč na straně vlády, která bude muset jednat a rozhodnout, zda jí tisíce lidí stojí za poskytnutí prostředků, nebo ne. Zřejmě by musela kapitálově do huti vstoupit a měla by už nyní začít jednat se Sandžívem Guptou. Tuhle situaci mohou vyřešit pouze tyto dvě entity – Sandžív Gupta a česká vláda. Situace s energiemi a na trhu s ocelí se nezmění přes noc, naopak energetická drahota se ještě chvíli bude zhoršovat. Ale opakuju: kdyby měl podnik rezervy, zvládl by to. Ale co je mi známo, Liberty vládu o pomoc nežádá, což je náznak toho, že si je majitel vědom, jak jednal a jak s hutí nakládal. Podmínky k jednání s vládou by přitom měl – válku na Ukrajině, tíživou globální situaci na trhu s ocelí, inflaci, energetickou drahotu. V optimálním stavu by vláda patrně naslouchala.

Kraj a město do tohoto problému podle svých slov příliš nemohou zasáhnout. Je to podle nich soukromý boj soukromé firmy. Bude to vláda vnímat jinak?
Je to politická otázka. Z makroekonomického hlediska to bude znít tvrdě, ale je to tak – pád Liberty a firem na huť navázaných není takový problém. Zejména v době, kdy je celorepublikově nízká nezaměstnanost, si řada lidí najde jinou práci. V regionu by však pád huti způsobil velký otřes – ať už politické důvěry či sociální situace. Určitě by toho využila vládní opozice, která už nyní – zejména hnutí ANO – má vysoké preference, a pád tak velkého podniku je něco, čemu rozumí i babička z Orlických hor. Pro hnutí ANO nebude problém vykreslit pád huti tak, že je to vina vlády. Samozřejmě, je to daleko složitější problematika, ale v politické zkratce to bude vina vlády a bude se to přímo dotýkat větších tisíců lidí. Stane se z toho politikum, tím pádem to přestane být ekonomický problém, bude to problém politický. A i když vláda bude cítit, že je pro ni huť dlouhodobě nerentabilní, může se rozhodnout podnik zachránit, aby nepřišla o další preference a nenahrála opozici na smeč. Například by mohla chtít vláda huť zestátnit, scénářů však může být víc.

Vyjádření hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošky k dění kolem Liberty Ostrava, 15. prosince 2023, Ostrava.
Co se stane, pokud bude Liberty propouštět? Přinášíme vyjádření hejtmana Krkošky

Dodavatel energií Tameh však není jediným věřitelem, je jich celá řada. Kdy se začnou ozývat?
To je na individuálním posouzení každého věřitele, předpokládám však, že se brzy začnou ozývat. Budou cítit, že se musí o své peníze přihlásit, a pak je možné, že to buďto bude hromadné přihlášení pohledávek, nebo se najde subjekt, který bude vykupovat pohledávky jednotlivých věřitelů, aby s větší silou o tyto prostředky vedl boj. V případě pádu Liberty Ostrava by docházelo k rozprodeji majetku, z něhož by se uspokojovaly pohledávky.

Právě Tameh, na kterém je huť bytostně závislá, už zahájil odstávku kotlů a vypínání elektrárny, v níž nemá z čeho vyrábět pro huť energie, ta tak zůstane bez „šťávy“. Po měsících a zejména týdnech ujišťování, že je zde optimalizační plán, že se rozjede vysoká pec a prvovýroba, že huť svým věřitelům zaplatí… začíná po této fázi skutečný konec kunčické huti?
Situace graduje a zavření huti je každým dnem pravděpodobnější. Stále si však myslím, že je zavření huti možné odvrátit, zakázky jsou a podnik je stále provozuschopný. Je ale otázka, zda najde prostředky, ať už ve skupině Liberty House pana Gupty, nebo je tam dodá vláda po převzetí podniku – s tím, že by ho třeba po nějaké době ve správě prodala někomu dalšímu. To jsou podle mě dvě varianty, které v huti umožní udržet výrobu. Pokud ani jedna varianta nebude životaschopná, přijde na pořad dne konkurs na podnik nebo jeho restrukturalizace. A pak by záleželo, jakým způsobem by rozhodly soudy, které takové situace budou muset rozhodnout. Je možné, že se naživu udrží část podniků celého provozu, nebo že skončí celý. A pak by muselo nastat vypořádání se s věřiteli.

Jan Rafaj.
O problémech Ostravy se šéfem svazu průmyslu Janem Rafajem. Čeho se bojí nejvíc

Huť je dlouhé roky podfinancovaná, zisky se vyváděly. Může ji vůbec chtít v tomto stavu někdo koupit?
Bylo by to skutečně velmi obtížné. Pravděpodobnost prodání dál je malá, což ale nemusí ani tak vládu zastavit od toho, aby do ní kapitálově vstoupila a řešení problému přehodila na vládu další. Čímž by propouštění, které by nastalo možná ještě za této vlády, oddálila a nesnížilo jí šance na úspěch u voleb.

V zahraničí je vlastník Liberty, Sandžív Gupta, vyšetřován ze zpronevěry a praní špinavých peněz, proč se tak podle vás neděje u nás? Je jeho jednání v zahraničí něčím odlišné od toho, co sledujeme zde?
Původem je Ind, ale vyrůstal ve Velké Británii, zakládal tam byznys, je tam nejdelší dobu aktivní a tím pádem tam nejdéle mohl páchat trestnou činnost – pokud mu samozřejmě bude dokázána. V tomto ohledu není ani nikterak překvapivé, že právě ve Velké Británii je už přes dva roky vyšetřován. To, že to není u nás, je dáno tím, že jeho aktivity jsou tu mnohem kratší dobu. Trvají po čtyři roky a je velmi obtížné rozklíčovat pohyby prostředků v rámci jeho impéria. Muselo by skutečně být průkazně doloženo, že je takzvaně tuneloval a že jednal nekale. Což – když bude argumentovat tím, že prostředky použil třeba na záchranu podniku v jiné zemi, kde vlastní svůj byznys – je otázané: je to tunelování, nebo ne? Někdo by musel dokázat, že peníze využil pro aktivity zcela nesouvisející s jeho podnikáním, že se obohatil. Huť je zkrátka jeho majetek, s prostředky může do velké míry nakládat, jak uzná za vhodné, má desítky tisíc zaměstnanců po světě, nebude nutně brát na zřetel, že zrovna tisíce lidí na Ostravsku nemají přijít o práci, když by pro jeho impérium bylo výhodnější, aby peníze upotřebil jinde. Britské úřady jej vyšetřují spíše proto, jakým způsobem úvěroval svoji činnost, kdy si půjčoval prostředky od jistého britského investičního domu a ručil za ně ještě neuskutečněnými tržbami.