Benzen přitom patří mezi prokázané karcinogeny. „V chronické fázi působí na krvetvorbu a může se podílet na vývoji leukémie," vysvětlil Jiří Urbanec, náměstek ředitele Krajské hygienické stanice v Ostravě, důvody, které vedly k tomu, že v roce 2010 byli hygienici mezi těmi, kdo inicioval vznik speciální pracovní skupiny, jež se začala tímto problémem zabývat. Zapojilo se do ní město a také podniky, které v lokalitě působí a jsou potencionálním zdrojem benzenu – Borsodchem MCHZ a OK koksovny.

„Soustavným tlakem na jednotlivé zdroje se nám podařilo koncentrace benzenu snížit. Byli jsme se podívat přímo v provozech firem. Ty pak prováděly technologická opatření, která následně vedla k poklesu benzenu v ovzduší," řekl Dalibor Madej, náměstek primátora pro životní prostředí.

O tom, že je v Přívoze benzenu více, než by mělo být, se přitom vědělo již od roku 1990. „Legislativa byla benevolentnější. V roce 2010 ale začal platit limit 5 mikrogramů natvrdo," vysvětlil Jiří Bílek, který se dlouhodobě problematikou znečištění ovzduší zabývá.

Podle něj ale není důvod k panice mezi lidmi. Zdrojem benzenu je také například silniční doprava a „riziko" znamená, že ze sta tisíc obyvatel onemocní navíc jeden za rok.

„Benzen je karcinogenní látka, která působí na krvetvorbu, ale účinek se odvíjí od dávky. Čím ta dávka bude menší, tím je samozřejmě prognóza pro obyvatele Ostravy-Přívozu lepší," doplnil jej Jiří Urban s tím, že například pracovníci v chemičce jsou vystaveni podstatně vyšším koncentracím benzenu.

Práce komise odborníků však tímto nekončí. Přívoz je i nadále monitorován více než jiné části města. Mimo jiné zde zajíždí i mobilní měřicí stanice, která je kromě prachu v ovzduší schopná sledovat také benzen. Pozornost se nyní podle Bílka zaměří na situace, ke kterým občas stále dochází – v průběhu krátké doby naměřené hodnoty benzenu „vyskočí" nahoru a poté zase poměrně rychle klesnou. A to přes veškerá opatření, která byla dosud v provozech dotčených firem provedena. Odborníci proto chtějí zjistit, proč.