Tutéž možnost budou mít ještě od 1. července do 30. září. V takovém případě by se stali klienty nově zvolené pojišťovny od 1. ledna 2017.

Nejvíce na pohyb

Jestliže našinec na něco slyší, jsou to bonusy. Velké zdravotní pojišťovny jsou si toho vědomy, proto částky na tyto preventivní a bonusové programy letos navyšují.

„V roce 2016 plánujeme vydat za tyto programy celkem 629 milionů korun, o 100 milionů více než loni," říká Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) s tím, že pro letošek nabídku rozšířili například o tisícovku na dentální hygienu či pětistovku na jógu.

Právě o příspěvky na pohybové aktivity byl loni největší zájem.

„Celkem tento příspěvek loni čerpalo více než 287 tisíc klientů a VZP jim vyplatila 140,8 milionu korun. Druhý nejžádanější byl příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě," doplňuje Tichý.

Jednoduché počty

O tom, že lidé se i při výběru zdravotní pojišťovny řídí heslem „Kdo dá víc", svědčí i slova paní Martiny z Ostravy. „Nechala jsem se naočkovat proti žloutence typu A i B. Tři aplikace vakcíny vyjdou na pět tisíc korun, moje pojišťovna mi však přispěje jen tři stovky," postěžovala si nynější klientka České průmyslové zdravotní pojišťovny. A přiznala, že skutečně o přestupu jinam uvažuje. „V revírní bratrské mi řekli, že mohu dostat na očkování až tisícovku."

Také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna však v letošním roce plánuje částku na programy podporující prevenci a zdravý životní styl navýšit. Oproti loňsku zhruba o pět milionů korun, na celkových 119 milionů. Podle mluvčí Elenky Mazurové se chtějí ale zaměřit spíše na preventivní programy. Zkrátka tak přijdou například ženy, které ještě loni mohly čerpat příspěvek na hormonální substituční terapii.

Jak Mazurová vysvětlila, příspěvky byly v tomto případě propláceny na přípravky k řešení již vzniklých potíží. „Snažili jsme se je nahradit například programem Prevence osteoporózy, který je založením více preventivního charakteru," dodala s tím, že letos nově přispívají také na vyšetření poruch paměti pro klienty od 60 let.

Bude hůř?

Podle Otakara Kačmaře, náměstka ředitele Revírní bratrské pokladny, má vliv na to, kolik mají zdravotní pojišťovny peněz na své bonusové a preventivní programy, několik skutečností. Hlavní je způsob, jakým prostředky na ně získávají. „Fond prevence je u všech zdravotních pojišťoven, kromě VZP, naplňován z uhrazených pokut, penále, přirážek k pojistnému a z úroků z uložených prostředků u bank," vysvětlil. Jak ale doplnil, velkou neznámou zatím zůstává otázka avizovaného převodu finančních prostředků zdravotních pojišťoven z komerčních bank do České národní banky. „Tím by se mohl přísun prostředků do fondu prevence významně snížit," podotkl.

I přesto také Revírní bratrská pokladna letos připravila pro své pojištěnce novinku. Vybrané skupiny, například bezpříspěvkoví dárci krve a celiaci, obdrží slevové karty. Ty jim umožní neomezené čerpání slev u široké škály prodejců a poskytovatelů služeb.