Jaká je v současnosti situace ve vaší straně? Přibíráte nové členy?
Za poslední tři měsíce přibylo do naší strany tři sta členů, takže jich teď máme celkem dva tisíce čtyři sta. Uznávám, že je to stále ještě málo, ale na druhé straně je to potěšitelný růst, ve kterém chceme pokračovat. Nejvíce mě těší, že mírně převažují mladší a střední věkové skupiny. Koneckonců v parlamentních volbách v roce 2010 se ukázalo, že kdyby šli k volbám pouze prvovoliči, tak bychom se do sněmovny dostali. Doufám, že v dalších volbách přesvědčíme i důchodce, a to neříkám jen proto, že jsem také důchodce.
Jak hodnotíte propad Věcí veřejných ve vládě? Myslíte si, že by to pro vaši stranu mohla být šance, jak v příštích volbách snáze dostat důvěru voličů?
S Věcmi veřejnými jsme měli několik podobných programových bodů. Jedním z nich byla přímá demokracie, to znamená přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. Druhým byl boj proti korupci. Nicméně rozdíl mezi Věcmi veřejnými a námi spočívá v tom, že když Věci veřejné přišly do vlády, tak obě tyto programové priority odpískaly. Z toho vyplývá, že o korupci se například pouze mluví, aniž by se proti ní něco dělalo. Zatímco my máme v programu zákon o prokázání původu příjmů a majetku, který by mohl odhalit zdroje nelegálních příjmů a ty v souladu s platným právem zabavit. My tedy o korupci pouze nemluvíme, ale navrhujeme konkrétní zákony. Z těchto důvodů se domnívám, že pokud budeme tvrdě pracovat, můžeme získat podstatnou část zklamaných voličů Věcí veřejných, ale i zklamaných voličů dalších stran.
Stále platí, že se v roce 2013 chystáte kandidovat v prezidentských volbách?
Byla to spíše iniciativa mých přátel, nikoli má. Řekl jsem, že o tom budu uvažovat za dvou předpokladů. První je, že bude přímá volba, a druhý, že počet podpisů na listině pro kandidáta bude dostatečně vysoký, a budu tak přesvědčen o tom, že mám důvěru alespoň podstatné části občanů. Kandidovat bez důvěry je tak trochu donkichotství.
Před pár dny jste v médiích prohlásil, že vystačíte se čtrnácti tisíci měsíčně. Prozradíte jak?
Je to vystačení si s náklady na jednoho důchodce, který žije na Vysočině, nemá auto a jehož výdaje na potraviny jsou částečně kompenzovány tím, že mu tam přátelé sem tam přivezou jitrnici. Takže já to nechci vydávat za vzor hodný následování. Ale víte, mě peníze nikdy v životě moc nezajímaly. Možná právě proto se o mně mluví jako o politikovi, kterého se nikdo nepokusil zkorumpovat, natož aby ho zkorumpoval.