Po dvouletém jednání s majitelem areálu mohou od května legálně skákat do čtyřmetrové výšky a letět až deset metrů daleko. Doposud si totiž stavěli překážky načerno v lesích Javorového a Prašivé, odkud je vyháněli správci lesů i policisté. Potvrdil jeden ze stavitelů mosteckého Bike parku Marián Sekula.

"Kolem freeridu se pohybuju asi 15 let a vím, že kluci prostě chtějí jezdit. Je to populární sport za hodně peněz, kola se pohybují v cenách nad padesát tisíc korun, takže se ho jen tak nevzdají. Jsem vážně rád, že nám konečně někdo umožnil postavit oficiální trasu," uvedl Sekula, který se čtyři roky marně snažil vyjednat povolení trasy na svazích Javorového se správci státních lesů.

Trať ve Ski areálu zatím vede na polovině sjezdovky, bikeři ji ale chtějí po domluvě s majitelem pozemků rozšířit po celé délce, dodal Sekula. Zhruba patnáct terénních překážek ze dřeva si milovníci extrémní cyklistiky postavili sami. "Překážky slouží k tréninku skoků nebo rovnováhy jako třeba tenhle tři metry vysoký oblouk, široký asi 30 centimetrů. Kdo nemá rád skoky z výšek, může pilovat techniku jízdy. V areálu by ale měla vzniknout ještě rekreační trať s nízkými překážkami pro širší veřejnost," řekl osmatřicetiletý biker Roman Heczko. Dodal, že jízda v Bike parku je jen na vlastní nebezpečí a bikery na to upozorňuje vyvěšený provozní řád.

"Ta trasa je jen pro vyvolené, málokdo má odvahu ji jet. Já tedy určitě ne. Jezdím asi rok, ale jen z kopce bez překážek. Láká mě jezdit ve volném terénu bez lidí a pak… je to samozřejmě adrenalin. Obecně je tenhle sport náročný psychicky. Člověk může být technicky dobrý, ale stačí malá chyba, která ho rozhodí, a může ho stát život, a to bez přehánění," řekla třiadvacetiletá Veronika, když pozorovala skoky svých přátel.

Jeden z nich, biker Tomáš Kluz alias Kluzo, se před sjezdem svěřil, že napoprvé se všechny překážky skočit nedají. "Je potřeba se pořádně rozkoukat a když má člověk dobrý den, což znamená, že se cítí psychicky i fyzicky dobře, je potřeba to zkusit," dodal Kluzo.

Nově postavenou trasu si do Bike parku přijel vyzkoušet i jednadvacetiletý Láďa Mruzek, student Vysoké školy báňské, který před třemi lety přišel o nohu. "Přejížděl jsem na kole železniční přejezd přes dvě koleje a druhý vlak, kterého jsem si nevšiml, mě zachytil. Ten úraz mě ale vůbec neodradil, spíš naopak. Povzbudil mě do dalších adrenalinových zvěrstev, při kterých mám ale strach pořád," svěřil se Láďa.

Stejně jako ostatní bikeři se i on snaží jezdit opatrně, vždy s helmou a chrániči. "Jezdím si jen tak pro sebe, na závody to s umělou nohou už není. Ale když jedu se zdravými, někdy se jim i vyrovnám," dodal.

Podle Mariána Sekuly legální trať v Mostech jakoby stmelí beskydské bikery dohromady. "Určitě nebudeme zakládat klub nebo oddíl, protože to stejně jako snowboardisté nemáme rádi. Budeme spíš takové volné sdružení bikerů, které zrovna teď pro sebe vymýšlí název," dodal třicetiletý Marián.