VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dobrovolnictví u nás zatím nemá na růžích ustláno

OSTRAVA - Práce ve volném čase a navíc zdarma se v naší společnosti příliš nenosí. Přesto se najdou lidé, kteří nemyslí jen na sebe, a nacházejí smysl života v pomoci druhým. Obyčejní lidé, kteří dělají neobyčejné věci. Jedna z prvních, Liduše Horáková z Řepišť, se vyučila švadlenou, později pracovala jako prodavačka, Od mládí jí ale dělalo radost, když mohla někomu pomoci.

17.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

„Asi to mám v genech a zůstane mi to až do smrti,“ směje se. S dobrovolnictvím u nás začínala jako jedna z prvních hned po revoluci, kdy pomáhala shánět oblečení pro vězně propuštěné po amnestii. Jako dobrovolnice humanitární organizace ADRA organizovala humanitární pomoc na Ukrajinu, do Moldávie, Bosny, Rumunska, Čečenska. Znají ji klienti domovů důchodců, dětských domovů, azylových domů, ale i běženci v uprchlickém táboře. Jako jedna z prvních v Moravskoslezském kraji získala za svou práci Křesadlo – cenu, která se v České republice od roku 2001 uděluje dobrovolníkům, kteří nezištně pomáhají ostatním.

Pomáhají tam, kde je potřeba

Dobrovolnické centrum ADRA, které vzniklo ve Frýdku-Místku před třemi lety, spolupracovalo za dobu své existence s více než pěti sty dobrovolníky. Ti v současné době navštěvují dvacet sociálních a zdravotních organizacích Moravskoslezského kraje a neustále jich přibývá. „Pomáhají v domovech pro seniory, dětem v dětských domovech, mentálně postiženým, pacientům v nemocnicích a léčebnách dlouhodobě nemocných. Odměnou jim nejsou peníze, ale radost z toho, že pomáhají tam, kde je třeba,“ říká vedoucí centra Michal Čančík.

Již více než rok navštěvuje jednou týdně „svou“ klientku v domově důchodců Zdeňka Kuncová. „Čtu jí básničky, povídáme si… vždycky už se na sebe těšíme. Je to to nejmenší, co může člověk pro člověka udělat,“ tvrdí Zdeňka Kuncová, která pracuje v advokátní kanceláři. „Nikdy jsem kolem sebe neměla staré lidi a zpočátku jsem měla obavy, jak mě přijmou. Dnes mohu říci, že jsem se v té práci našla. Doporučuji to každému, je to naplnění života,“ říká.

Dobrovolníci v těchto zařízeních nenahrazují personál. O klienty je postaráno dobře, ale zaměstnancům už nezbývá čas na naplňování jejich společenských potřeb a volného času. „To je právě role dobrovolníků – popovídat si, chodit s nimi na procházky, zahrát si s nimi společenské hry nebo třeba karty, pomoci jim objevit nové zájmy,“ říká Michal Čančík. „Poznala jsem, že činnost dobrovolníků má v životě lidí, o které pečují, obrovskou cenu, Jsou vděčni za každé vstřícné slovo, i krátkou návštěvu,“ doplňuje Miluše Šamánková, která v domově pro seniory pečuje o pětaosmdesátiletou paní Lazeckou. Co jí to přináší? „Mám pocit, že jsem někomu užitečná,“ říká bývalá učitelka, která začala s dobrovolnictvím před rokem. „V penzi jsem již delší dobu, vnuci jsou dávno dospělí a já bych chtěla ještě něco dělat. Pomáhat lidem mi přináší štěstí a spokojenost.“

Dostávám možná víc, než dávám

Téměř dvě desítky dobrovolníků vypomáhají již dva měsíce v léčebně dlouhodobě nemocných v Bílovci. Jsou mezi nimi studenti, ženy na mateřské dovolené, senioři, ale i lidé, kteří chtějí být prospěšní jiným. „V té práci jsem se doslova našla,“ říká sedmatřicetiletá podnikatelka a matka dvou dětí Dagmar Hoferková z Ostravy. „S lidmi si povídáme, hrajeme s nimi hry, cvičíme, musím stále vymýšlet, jak je zabavit. Je to pro nás velká životní zkušenost. Pocit, že někomu naslouchám, že mu mohu nějak pomoci, mě ohromně obohacuje a naplňuje můj život. Možná daleko víc dostávám, než dávám,“ tvrdí Dagmar Hoferková, která pracuje současně jako koordinátora dobrovolníků.

„V bílovecké léčebně je o tuto práci mimořádný zájem a nadšení i ze strany personálu,“ chválí spolupráci Michal Čančík. „Je tu docela legrace. Už jsem dokonce dostala od asi osmaosmdesátiletého pána nabídku k sňatku,“ směje se další dobrovolnice, studentka novojičínské Mendelovy zdravotní školy Marie Gebauerová.

Dobrovolnictví je životní styl

Každé pondělí věnují dobrovolnické práci Grétka Laufersweilerová a Marta Sirotná. Mají na starost tzv. Sociální šatník, kde si mohou přijít sociálně slabší přijít pro oblečení, obuv, ale i hygienické potřeby a jídlo. „To, co nám hodní lidé přinesou, my zase můžeme předat dalším,“ představují svou práci. Jen za loňský rok těchto služeb využilo více než tisíc lidí - bezdomovců, obyvatel azylových domů, ale i sociálně slabších a romských rodin. Obě již jsou na penzi, ale dobrovolnictví dělají rády.

„Není to práce v klasickém slova smyslu. Člověk se tomu věnuje, protože ho to baví, protože skutečně chce udělat něco pro druhé. S těmi lidmi si musíme i popovídat, vyslechnout je, poradit. Jejich příběhy mě dojímají, občas si i popláču,“ přiznává Grétka. „Ale máme radost, když jdeme po ulici a lidé nás poznávají a zdraví,“ shodují se.

17.4.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
14

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Volby 2017 v Orlové

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

/ROZHOVOR/ Na fotbalovém hřišti ve svých pětadvaceti letech absolvoval nespočet bitev, tu největší ale útočník Jan Švábík svedl v předchozích týdnech mimo zelený pažit. A vyhrál!

Staronový trenér Petřkovic Smékal: Moje role byla přinést do týmu impuls

/ROZHOVOR/ Malé déjà vu prožívá v těchto dnech Filip Smékal. Fotbalový kouč, který v závěru minulého roku skončil s trénováním v Petřkovicích z rodinných důvodů, se po deseti měsících vrátil, aby Odru opět pozvedl a dostal zpět do horních pater MSFL. Jako před pěti lety, kdy začínal ještě v krajském přeboru. „Chci mančaft nastartovat,“ prohlásil Smékal.

Opavsko je pro archeology zemí zaslíbenou

Svá tajemství odhalil poslední pozůstatek opavského hradu – Müllerův dům. Objeveno bylo třeba také pravěké sídliště a pohřebiště v Loděnici.

Zase jen plichta. Baník nedokázal doma vyhrát ani popáté

/FOTOGALERIE/ Ani na pátý pokus doma nedokázali naplno bodovat. Fotbalisté Baníku Ostrava remizovali v 11. kole HET ligy s Olomoucí 1:1 a už deset zápasů čekají na výhru. Ostravané šli do vedení zásluhou Hrubého, Sigma vyrovnala díky střídajícímu Moulisovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení