Domov důchodců se například před časem začal budovat v Havířově. O výstavbě podobného zařízení pro seniory uvažuje i Vrbno pod Pradědem. V kraji máme 55 domovů pro seniory. U 16 z nich je zřizovatelem krajský úřad, ve dvaadvaceti případech pak obce a u zbývajících je zřizovatelem nestátní nezisková organizace," řekl vedoucí oddělení sociálních služeb Moravskoslezského kraje Daniel Rychlik.

V krajských zařízeních je kapacita kolem 2000 míst. Dalších 3300 míst nabízejí domovy, které spravují obce, a kapacitou kolem 400 míst disponují neziskové organizace. Čekací lhůty se v některých případech mohly protáhnout až na tři roky. Například v lednu 2005 krajský úřad evidoval na 6000 žádostí o umístění do některého ze svých zařízení.

Situaci by měly zlepšit nové projekty. Havířov stavbu domova důchodců zahájil začátkem května. Bydlení pro seniory za téměř 200 milionů korun je letos největší investicí města. Zařízení poskytne péči od října 2008 téměř 90 seniorům, čtrnáct lůžek bude připraveno pro nepohyblivé lidi. Nový objekt bude prvním městským domovem důchodců. "Odhaduji, že v Havířově žije asi dvacet tisíc důchodců, takže kapacita 86 lůžek uspokojí jen některé. Bylo by potřeba víc takových zařízení," připustil mluvčí radnice Ivan Trnka.

V některých případech ale není kapacita jediným problémem. Tím se stávají i podmínky, ve kterých senioři v domovech žijí. Jedním z nevyhovujících je domov důchodců v budově bývalých lázní ve Vrbně pod Pradědem. "Současný stav domova je nevyhovující. Je to stará budova, která nepůsobí příliš útulně, na pokojích není sociální zařízení. Navíc tam lidé žijí v pokojích po čtyřech," uvedla Ivana Klíčníková z radnice. Zástupci města už proto schválili komunitní plán, který počítá se stavbou domova pro seniory. Peníze na jeho výstavbu se budou snažit získat od Evropské unie. Nový domov by podle Klíčníková měl splňovat nejmodernější standardy, aby seniorům zajistil klidné stáří.

Zatímco v dřívější době byl pro umístění seniora do domova rozhodující především věk, zdravotní stav a potřeba sociální péče, od letošního roku, kdy platí nový zákon o sociálních službách, se největší důraz klade na sociální potřebnost.

Změnil se také režim v domovech. Proti dřívějšku se uvolňuje, prosazuje se respektování člověka a jeho práv. Budíček, rozcvička či večerka tak nejsou v žádné případě povinné. Stejně tak není vymezená návštěvní doba vyjma večerního klidu. Komfort na pokojích, míra soukromí a úroveň domácího prostředí závisí na povaze objektu, v nichž je domov zřízen.

I ceny za poskytnuté služby se mohou různit. "Maximální výše úhrady za ubytování je 160 korun denně a 140 korun za celodenní stravu. Cena samostatného oběda by neměla přesáhnout 70 korun," vysvětlil Rychlik. Dodal, že po zaplacení ubytování a stravy musí seniorovi zůstat minimálně 15 procent z příjmu.