Lahodný perník hned skončil v žaludcích přihlížejících fandů, řekla Simona Grznarová ze společnosti Relax v podhůří Beskyd. "Ucho se peklo asi 20 minut a pak přibližně půl hodiny chladlo ve speciální formě," upřesnila Grznarová. Ještě větší perník bratři Hezcí upekli při druhém loňském pokusu, tehdy se ale po vyjmutí z formy rozpadl. Tentokrát bylo vše v pořádku a překonání rekordu bude zapsáno do České knihy rekordů pelhřimovské agentury Dobrý den.

Pokus o překonání rekordu byl součástí celodenní akce, jež pobavila na zaplněném štramberském náměstí stovky lidí. Pro turisty připravili pořadatelé několik soutěží z takzvané Švejkovy knihy rekordů. Snažili se například od příchozích lidí získat co nejvíce podpisů, děti vyzvali k malování siluety místního hradu Trúba.

Návštěvníci akce si mohli pochutnat také na další zdejší specialitě, pivním flamendrovi, který šéfkuchař místního pivovaru uvařil ve dvoumetrové pánvi z dvaceti kilogramů klobás a stejného množství párků. Správnou chuť dodaly pokrmu kilogramy rajčat a cibule. "Celkem se prodalo 247 porcí," dodala Grznarová. Pokrm je velmi pikantní, dobrou tržbu si proto pochvaloval i sládek Štramberského pivovaru.

Název Štramberské ucho pochází z legendy staré několik století. Roku 1241 Štramberk čelil rabování vojska mongolských Tatarů. Když už místním lidem usídleným na nedaleké hoře Kotouč docházely síly i zásoby, jako zázrakem se stáhla temná mračna a propukl prudký déšť. Nepřátelský tábor v údolí spláchla povodeň a po Tatarech zbyly jen pytle s ušima, jež utínali svým odpůrcům jako důkaz oddanosti velkochánovi.

Perníkové Štramberské uši na začátku letošního roku získaly od Evropské unie ochranu zeměpisného určení původu. Úředníci v Bruselu rozhodli, že název výrobku mohou užívat jen výrobci kornoutových perníků ze Štramberka.