Stejně jako z Coloursů se stal pojem, i vy jste výraznou osobností nejenom naší kulturní scény. Nenapadlo vás využít toho v politice? Alespoň na úrovni Ostravy?

Samozřejmě lákavé nabídky byly. Zvažovala jsem to, ale odolala. Politika je boj, který nejde vyhrát. Není pro každého. Musíte jí hodně obětovat.

Máte zajímavý život – hodně cestujete, poznáváte jiné kultury, světy, jste v kontaktu se spoustou osobností… Jako bývalé novinářce je vám psaní blízké, neplánujete napsat o svých zkušenostech a zážitcích knihu?

Možná, jednou… To bych musela někam odjet na dlouhou dobu a mít absolutní klid. Literatura je mojí velkou vášní. Jsem fanatický čtenář, dodnes mám u postele tak dvacet knih. Chtěla bych mít na ně víc času. Proto ostatně také kurátoruji Meltingpot (diskusní scéna na festivalu COO, kdy řečníky jsou slavní spisovatelé, vědci, ekonomové, duchovní apod. – pozn. redakce), který mě neskutečně baví.

Trochu odbočím – vaše dcera už je dospělá, převzala původně váš pořad v Českém rozhlase Barvy hudby, píše, vede kurzy jógy… Určitě z ní máte radost. Jak se vidíte jako matka? Nebo jaký vztah spolu máte v současnosti? Radíte ji v životě hodně?

Jaká jsem byla matka, to je těžká otázka. Na to by vám měla odpovědět spíše ona. Úspěšně radit jí nemohu. Je velmi kreativní a taky tvrdohlavá. Dokážeme si spolu povídat hodiny o všem možném, ale žije si svůj život, jde si svou cestou. Vyrůstala při festivalech, sledovala od mala, jak to chodí v zákulisí, to ji určitě ovlivnilo, zejména tím směrem, že takovou práci dělat nechce. Raději se pohybuje na té druhé straně, než jsem já, na straně těch, kteří hudbu a projekty tvoří sami za sebe. Také se jí podařilo vydat vlastní knihu Jako pták ses narodila.

Hudební festival Colours of Ostrava 2018 v Dolní oblasti Vítkovice, 19. července 2018 v Ostravě.

Kolik času tak trávíte mimo republiku? A s jakými pocity se vracíte?

Dohromady jsem venku asi tak čtyři měsíce v roce. A vždy si po návratu uvědomuji, jak se vlastně máme v Čechách velmi dobře. Mnoho lidí bohužel nedokáže docenit, jak máme oproti jiným zemím skvělé podmínky pro život, například úroveň zdravotnictví, školství… Na druhé straně ale taky cítím rozpor, zejména v tom, o kolik více lidé v chudých zemích, v Africe nebo v Asii, dokážou být šťastnější i vlastenečtější. Mají lepší sociální vazby mezi sebou, rodinné vztahy jim fungují a mají jasno ve svých hodnotách.

Je něco, co vás v Česku štve?

Určitě byrokracie. Ale to není jen problém České republiky. Každý rok jsou to nové a nové povinnosti pro podnikatele, místo usnadnění a zjednodušení systému jakoby úřady pořád jen vymýšlely nové a nové překážky. Aktuálně je to situace kolem GDPR, kde nejsou pořád jasně nastavená pravidla, naopak koluje spousta chimér a pochybností. Ale s tím se asi potýkají všichni podnikatelé, zejména ti drobní.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ