Znečišťovatelé se zlepšili, ovzduší zůstalo špatné

Dvě tabulky, dva rozdílné pohledy na stav ovzduší v tomto regionu. Na jedné straně jsou povzbuzující data z Integrovaného registru znečišťovatelů za rok 2009, která byla zveřejněna v těchto dnech. Podle nich šlo z komínů zdejších hutí či koksoven mnohem méně škodlivin než v roce předchozím.

Na druhé straně je však realita všedních dní, se kterou jsou občané konfrontováni. Množství polétavého prachu (PM10) v ovzduší také loni několikanásobně překračovalo povolené limity, lidé se podle statistik Českého hydrometeorolo­gického ústavu dusili nadlimitním množstvím v některých městech i více než sto dní v roce.

V čem tkví problém? Proč je špatné ovzduší stále nejpalčivějším problémem tohoto kraje? Průmyslové podniky nejsou jediný zdroj znečištění – připočíst se k nim musí ještě vliv dopravy a lokálních topenišť. Rok 2009 byl navíc podle meteorologů nepříznivý i co se týká rozptylových podmínek.

Začátek roku byl nejhorší

„Meteorologické podmínky v loňském roce byly méně příznivé než v letech předchozích, takže měřené koncentrace polétavého prachu v ovzduší nepoklesly,“ vyjádřil se Libor Černikovský, vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ.

Jaká bude situace v letošním roce, je podle něj zatím předčasné hodnotit, před sebou totiž ještě máme tři chladné měsíce. „Začátek tohoto roku byl ale nepříznivý, smogová situace v lednu byla nejhorší za poslední roky vůbec,“ dodal Černikovský.

Pojďme však zpět k novým číslům z Integrovaného registru znečišťovatelů. Podle nich byla v loňském roce opět jedničkou v množství vypouštěného polétavého prachu či rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) společnost ArcelorMittal Ostrava.

K snížení prachu pomohla krize

Z jejích provozů se v roce 2009 do ovzduší vyvalilo 822 tun PM10, což je zhruba o 348 tun méně než v roce předchozím. Hutní kolos se výrazně polepšil i u PAU, kterých loni vypustil 230 kilogramů, zatímco o rok dříve to bylo 907 kilogramů.

„Na pokles emisí měla poměrně značný vliv ekonomická krize. V prvním pololetí loňského roku se naše produkce snížila téměř na třetinu úrovně roku 2008. Na druhé straně jsme i v té době pokračovali v investicích do ekologických projektů,“ sdělila Věra Breiová, mluvčí kunčické huti.

Uskutečnily se tak podle jejích dalších slov například generální opravy aglomeračních pásů, odprášení pracoviště pálení slitků, zlepšení situace v neposlední řadě přináší i důsledné plachtování všech aut, která vyjíždějí z areálu Mittalu.

„Nyní velmi dobře pokračují práce na výstavbě odprášení aglomerace Sever. Lze říci, že tato významná investice bude dokončena v předstihu proti původnímu plánu, tedy už ve třetím čtvrtletí roku 2011,“ doplnil k tématu Augustine Kochuparampil, šéf ArcelorMittalu Ostrava.

Lepší byly hutě i koksovny

Nejen dopady ekonomické krize, ale i investice do ekologických opatření stály podle mluvčí Dušany Chrenekové i za zlepšením další huti – Třineckých železáren. Ty loni vypustily 575 tun prachu, o rok dříve to bylo 611 tun. Horší byl Třinec naopak v meziročním srovnaní u hodnot PAU.

„Snížení množství emisí tuhých částic je důsledkem velmi úspěšného provozování látkového filtru ve funkci druhého stupně odprášení na spékacích pásech aglomerace 1,“ řekla Chreneková.

Pokud jde o emise PAU, tyto jsou podle ní značně variabilní. „V roce 2008 byly tyto emise podprůměrné, loni nadprůměrné. Pevně věříme, že za letošní rok dojde u těchto emisí k významnému poklesu,“ dodala Chreneková.

Dalším znečišťovatelem, který figuruje v tabulkách IRZ, je ostravská Koksovna Svoboda. Také u ní došlo k poklesu vypouštěného polétavého prachu, ale i polycyklických aromatických uhlovodíků.

„Investujeme do modernizace koksárenských provozů s cílem zvyšovat míru šetrnosti jejich činnosti k životnímu prostředí,“ konstatoval mediální zástupce společnosti OKK Koksovny Vladislav Sobol.