V budoucí průmyslové zóně v Hrušově zbyl už poslední vlastník pozemků, který zatím odolává a nechce prodat. Důvodem je cena. Zhruba dvojnásobek toho, co město nabízí, požaduje pět spoluvlastníků z Blanska. Tato částka je ale pro město neakceptovatelná.

„Zatím k dohodě nedošlo. Nechceme vytvořit precedens a někomu zaplatit přemrštěnou částku. Kdybychom to udělali jednou, tak už se s tím budeme potýkat navždy," vysvětluje náměstek primátora Jiří Hrabina a dodává, že zmínění vlastníci zhruba 21,5 tisíce čtverečních metrů pozemků v Hrušově požadují tisíc korun za čtvereční metr. Přestože město již zahájilo vyvlastňovací řízení. „Mají šikovné právníky, kteří se stále odvolávají. Vzhledem ke lhůtám to může trvat ještě několik let," podotkl k tomu ostravský primátor Petr Kajnar.

Na hraně

To byl také jeden z důvodů, proč se zástupci města nedávno dohodli s dalším vlastníkem, který prodeji odolával do poslední chvíle. Společnosti Molendo vyplatí za každý z jeho 6000 čtverečních metrů 780 korun. „To už bylo na hraně, co jsme ochotni akceptovat," komentuje náměstek Hrabina. Podle jeho mínění svou roli na obou stranách sehrálo i to, že i v tomto případě byl již zahájen proces vyvlastnění pozemku ve veřejném zájmu.

Výkupy pozemků v Hrušově byly zahájeny po povodních v roce 1997 a pokračovaly od roku 2007. Výkupní ceny tehdy činily v průměru pět set korun za čtvereční metr. Za tuto dobu město Ostrava vykoupilo pozemky o rozloze zhruba 36 hektarů, včetně budov a dalších staveb stojících na pozemcích.

Nyní má ve svých rukou zhruba 94 procent pozemků. Jak ale prodávajících ubývalo, rostly požadavky zbylých majitelů pozemků.

„Vlastníci z Blanska zatím trvají na ceně tisíc korun za čtvereční metr, což je o sto procent více, než stanovil znalecký posudek. Proto město Ostrava zatím pokračuje v procesu vyvlastnění, který v současné době již trvá rok. Vyvlastňovací řízení je vedeno u Vyvlastňovacího úřadu v Novém Jičíně," doplnila Vojkovská.