Lvy indické se přes veškerou snahu a úsilí doposud nepodařilo v Česku rozmnožit. Ten, který těšil návštěvníky ostravské zoo, se narodil roce 2003 v anglické Zoo Paignton, do Ostravy pak přicestoval jako tříletý. "V zoo zůstává jedna samice lva indického a probíhají jednání o možnostech dovozu nových zvířat," uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.

 

Chovný pár lvů indických byl do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava dovezen v roce 2006 – tříletý samec z anglické Zoo Paignton a stejně stará samice ze švédské Zoo Eskilstuna. Zoo Ostrava se tak zapojila do mezinárodního chovného programu.

"Cílem chovných programů je udržet stabilní, zdravou a geneticky variabilní populaci v lidské péči pro budoucnost a případný návrat do volné přírody. Odchov mláďat v lidské péči je naprosto klíčový, jelikož lev indický je jedním z nejvíce ohrožených poddruhů lva. V současnosti se v přírodě vyskytuje pouze v rezervaci Gir Forest a několika dalších rezervacích v západoindickém státě Gudžarát, kde přežívá okolo 500 jedinců. Je na pokraji vyhubení zejména v důsledku úbytku přirozeného prostředí, naplnění únosné kapacity lokalit a v menší míře i pytláctví," poposuje nelehkou situaci kolem těchto nádherných šelem mluvčí zoo. 

Lvům se však v Ostravě nepodařilo za celou dobu rozmnožit. "Původní samice nemohla zabřeznout kvůli cystám na vaječnících, které nebylo možno operativně odstranit. Odchov mláďat se nepovedl ani s druhou samicí, která byla do ostravské zoo přivezena v roce 2011 ze Zoo Rotterdam. Ta sice dvakrát porodila – jedno mládě v roce 2015 a jedno v roce 2016, ale obě mláďata do druhého dne po porodu uhynula," uvádí dále mluvčí Zoo.

V rámci úzké a nezištné spolupráce mezi zoologickými zahradami byl samec na podzim roku 2017 převezen do Zoo Praha, aby se zde pokusil rozmnožit s tamními dvěma lvicemi původem z Indie. Přestože ani jedna ze samic nezabřezla, pozitivní na pobytu samce bylo, že je díky svým zkušenostem naučil pářit. Na jaře 2019 se pak vrátil zpátky do Ostravy.

Lvi se v přírodě mohou dožívat okolo 12-14 let, přičemž průměrná hodnota je však mnohem nižší a je dána vysokou úmrtností lvíčat a mladých jedinců. V lidské péči bývá dosažený věk těchto zvířat obvykle vyšší. Přestože se však zdají být zvířata v dobré kondici, mohou mít nejrůznější zdravotní problémy spojené právě s vysokým věkem.

"Ostravský samec měl 16 let a v posledních týdnech se jeho zdravotní stav začal rychle zhoršovat. Pro chovný program v lidské péči je to velká ztráta, jelikož jeho geny byly velmi ceněné a bohužel zůstaly nepředány. Zoo Ostrava by i nadále chtěla pokračovat v chovu lvů indických, a proto její pracovníci nepřetržitě jednají s koordinátorkou Evropského ex situ programu (EEP) pro lvy indické o dovozu nových zvířat," říká dále Šárka Nováková.

K TÉMATU

Lvi indičtí kdysi žili i v Evropě, dnes se evropské zoo snaží o záchranu druhu

Z indických rezervací, pozorování lvů.Zdroj: Petr ČolasLev indický (Panthera leo persica)

je ohroženým poddruhem lva a zároveň jediným, který se vyskytuje na asijském kontinentě. Dříve zasahoval areál rozšíření tohoto lva až do jihovýchodní Evropy (Řecko). Dnes se vyskytuje pouze v Národním parku Gir a několika dalších rezervacích na poloostrově Saurashtra v západoindickém státě Gudžarát. Evropské zoologické zahrady včetně ostravské usilují prostřednictvím záchovného programu o jeho záchranu před úplným vymizením. Areál jejich původně velmi širokého rozšíření se vlivem člověka postupně zmenšoval.

Lvi byli také po dlouhá staletí loveni. Nejvíce byli pronásledováni v 19. století v Indii, kdy důstojníci britské armády zastřelili až 100 lvů ročně. Na počátku 20. století jich zůstalo méně než 20. V roce 1975 byl Gir vyhlášen národním parkem a část z místních pasteveckých obyvatel Malhariů na území rezervace byla přesídlena mimo hranice parku, část zůstala ve vzájemné toleranci se lvy. Díky vybudování systému napajedel na celém území parku došlo k mnohonásobnému navýšení populace původních kopytníků, hlavně jelenů axisů, kteří tvoří hlavní složku potravy tamních lvů, ale také nilgau a antilop jeleních.

Tím se podařilo výrazně snížit množství útoků lvů na domácí zvířata žijící jak uvnitř, tak hlavně v okolí parku (který není nijak oplocen), a snížit tak konflikt mezi potravními potřebami lvů a zájmy místních lidí. Počet lvů od té doby rostl. V roce 2010 čítala tamní populace celkem 411 lvů, v roce 2015 to bylo 523. Nyní však počet lvů dosáhl limitu pro chráněná území a dál již populace neroste. Nosná kapacita prostředí – chráněného území – byla dosažena a překročena. Lvi se dále šíří za hranicemi parku a počet konfliktů s domácími zvířaty a místními lidmi se zvyšuje. Vzhledem k tomu, že tito lvi žijí celkově na velmi malém území, je jejich existence velmi křehká. Populaci by z planety mohla vyhubit nějaká nenadálá epidemie nebo rozsáhlý lesní požár. Problematika ochrany přírody v Indii není vůbec jednoduchá.

Obdivuhodné však je, že v druhé nejlidnatější zemi světa, kde aktuálně žije 1,3 miliardy lidí, se přesto daří udržet populace velkých zvířat, jako jsou sloni, nosorožci, gauři, ale také velké šelmy – tygři a právě lvi. Samotný stát Gudžarát, jediné místo výskytu lvů indických, má aktuálně 60 mil. obyvatel. Statistiky však uvádějí, že konflikty se lvy jsou mnohem menší než v případě slonů, tygrů a dalších druhů zvířat. Podle dostupných údajů například ročně zemře na hadí uštknutí 11 tisíc lidí, jiné zdroje ale uvádějí až 45 tisíc. Po střetu se slony zemřelo mezi léty 2014 a 2019 téměř 2400 lidí. Lvi indičtí napadají spíše domácí zvířata. Původní pastevci Malhariové žijící v rezervaci dokonce žijí na území se lvy v jakési harmonii.

 

 

Foto z indických rezervací v příloze volně k použití pro účely tiskového, internetového a televizního zpravodajství, autor Petr Čolas.