Plemenné knihy pravidelně sledují populaci zvířat chovaných v zoologických zahradách a jejich vedení je do jisté míry prestižní záležitostí.

„Protože každá plemenná kniha obsahuje kromě aktualizovaného přehledu jednotlivých chovů i řadu genetických či populačních analýz daného druhu, můžeme snáze vyhodnocovat životaschopnost populace a lépe naplánovat i případné změny ve složení chovů,“ osvětluje vědecký pracovník zoo Jan Pluháček.

Ostravská zoo koordinuje mezinárodní chovy hned pěti druhů. „Na celosvětové úrovni koordinujeme populaci siky vietnamského, zatímco na té evropské populaci hrocha obojživelného, jelena barasingy, šimpanze a wapiti sibiřského. Součástí této práce je i sestavování plemenných knih. V těchto dnech tedy vydáváme tři evropské plemenné knihy,“ doplňuje Pluháček.

V 83 zoo, které patří do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), žije nyní 234 hrochů. Populace je podle odborníků dlouhodobě stabilní. „U hrochů se potýkáme se dvěma problémy - naplněnými kapacitami a navíc i s nižším zájmem o chov těchto zvířat ze strany zoologických zahrad. Populace by potřebovala omladit novými přírůstky, ale protože pro ně nejsou volná místa, musí zůstat reprodukce bohužel omezená," popsal Jan Pluháček.

Podobná situace je podle Pluháčka i u populace wapiti sibiřského v Evropě. I počty těchto zvířat spíš stagnují. Ke konci loňského roku jich bylo ve třinácti chovatelských institucích 58 jedinců. "Loni jsme se dokonce setkali s nejnižší porodností v historii vedení plemenné knihy wapiti, což samozřejmě přímo ovlivňuje i životaschopnost populace," sdělil Jan Pluháček a dodal, že díky řadě důležitých přesunů by to mohlo být s nárůstem populace v letošním roce lepší.

Teprve třetím rokem vydává ostravské zoo plemennou knihu vzácného indického jelena barasingy. Tento druh jelena je méně často chovaným. Třináct zoologických zahrad loni chovalo 190 jedinců.

„U všech zmíněných druhů by situaci mírně ulehčili noví chovatelé a simulace přirozených podmínek, tedy nechat zvířata fyziologicky se množit a následně populaci regulovat, čímž by mohla být zachována přirozená reprodukce,“ vysvětlil Jan Pluháček.

V současnosti chová ostravská zoo pár hrochů s téměř ročním mládětem. Ve výběhu wapiti sibiřského můžou nyní návštěvníci pozorovat pět letošních kolouchů. Stádo celkově čítá 14 jedinců. Stádo barasing, které je v České republice k vidění pouze v Ostravě, se letos rozrostlo o prvního koloucha. Zatím jej tvoří devět členů, ale v blízké době chovatelé očekávají další přírůstky.