Ať už plánujete maso prodávat, chystáte vlastní zabijačku, nebo chcete chovat prasata jako domácí mazlíčky, počítejte s tím, že budete muset vynaložit spoustu času a úsilí. Chov prasat klade na chovatele podstatně větší nároky než chov jiných hospodářských zvířat, neboť čuníci jsou citlivější na klimatické podmínky a vyžadují více pozornosti. Na druhou stranu může jedna prasnice při správné péči porodit po stotřicetidenní březosti až dvanáct selat.

Podmínky pro chov

Mezi česká plemena prasat náleží česká landrase, české bílé ušlechtilé prase, české výrazně masné prase a přeštické černostrakaté prase. K původním a primitivním prasatům řadíme prase kadeřavé (Mangalica) původem z Velké uherské nížiny, dnešního Maďarska.

Na světě existuje mnoho druhů prasat. Pro zahájení prvního chovu je lepší zvolit původní plemena, jsou totiž přizpůsobena zdejšímu klimatu a na trhu snadno dostupná. Dobrý chovatel by měl zvířatům zajistit dobré životní podmínky a pohodlí. V moderním chlévě by mělo být teplo, zejména v zimních měsících, samozřejmostí je kvalitní krmení. V jednotlivých kotcích zvířata potřebují mít dostatečný prostor a podlahu vyloženou dlaždicemi, které podle právních předpisů EU nahradily tradiční slámu.

Klecový chov slepic. Ilustrační snímek
Konec klecových chovů. Petice vyhlíží české předsednictví EU

„Potřebujete především prostor, kde budete prasata chovat,“ říká pan Adam z Moravskoslezského kraje, který chová několik zvířat. „Na venkově se téměř u každého starého domu nacházejí hospodářské budovy, jako je stodola, stáj, kurník a často i starý chlév. Stačí malá renovace a úklid. V případě původních plemen nemusíte staré budovy modernizovat, nijak zvlášť upravovat ani zateplovat. Původní plemena totiž nejsou náročná na chovné podmínky a jsou také odolnější vůči stresu. Masná plemena by v ale takových podmínkách mohla strádat a modernizace vepřína představuje velké náklady. U původních plemen se ani v zimě, kdy nás trápí nízké teploty, příliš nesetkávám se zdravotními problémy.”

Povinnosti majitele

Podle rozhodnutí Evropské komise je od 25. února 2016 každý zemědělec, který chová prasata, a to i jedno jediné prase pro vlastní potřebu, povinen registrovat svá stáda a vést evidenční knihu prasat. Hlavním účelem tohoto ustanovení je ochrana proti šíření afrického moru prasat (AMP). V případě přemístění zvířat musí stávající majitel (prodávající) a nový majitel (nabyvatel) oznámit tuto událost Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., (ČMSCH, a. s.) a uvést mimo jiné čísla obou stájí.

Prasata se obvykle chovají v chlévě/halách (intenzivní chov) nebo na pastvinách (volný chov).

Intenzivní chov: Stodola nebo hala by měla být vyrobena z materiálu odolného proti vlhkosti a teplu, jako je například beton, prostor pro odpočinek prasat by měl být snadno čistitelný. Odpočívadlo by mělo být o polovinu větší než místo pro krmení a mělo by obsahovat malý bazén na koupání.

Volný výběh: Pro chov prasat ve volném výběhu potřebujete především velkou plochu s dostatkem trávy a půdy. Tento prostor musí být oplocený, aby se zvířata netoulala příliš daleko a byla v bezpečí. Chovatelé by měli být opatrní při stavbě ohrady, dospělá prasata mohou totiž ohradu poškodit a utéct.

Zdraví a nemoci

Prasata patří mezi odolná zvířata, ale snadno podléhají stresu, například z nedostatku potravy nebo vody. To snižuje jejich produktivitu a může vést k nemocem či dokonce smrti. Prasata jsou náchylná k mnoha chorobám, například k průjmu, zejména v intenzivních chovech. Pravidelně proto sledujte jejich zdravotní stav. Chraňte je zejména před vnitřními parazity. Zvířata je také třeba odčervovat každých 4–6 týdnů.

Přimět zvířecí miláčky, aby se dívali při focení do objektivu, není snadné
Duo fotografů dokáže vykouzlit neuvěřitelné snímky psů. Má na to své triky

Jak si vykrmit svého pašíka

Vyberte pro své čuníky kvalitní krmivo. Pro vyváženou stravu můžete použít předem namíchaná (komerční) krmiva. Krmivo pro rostoucí prasata by mělo obsahovat 16 procent bílkovin a s jejich růstem lze tento obsah snižovat. Rostoucí prase může za dobrých a vyvážených krmných podmínek přibírat na váze přibližně 0,45 kilogramu denně.

Zbytky ze stolu nejsou ke krmení vepříků vhodné. Přestože jde o všežravá zvířata, není to z hlediska jejich zdraví dobrá volba. Prasata by měla být krmena rostlinnými složkami, jako je salát, kukuřice a další zelenina. Maso vhodné není, protože příliš zvyšuje podíl tělesného tuku a může snížit růst. Aby prasata zdravě rostla, musejí denně zkonzumovat 6 až 10 kg krmiva. Kromě toho je vhodné jim dávat vejce kvůli vysokému obsahu bílkovin.

Zajistěte prasatům také dostatek vody! Rostoucí mladý čuník může vypít až 10 litrů vody denně, zatímco dospělé prase může vypít 25 až 50 litrů vody denně.

Rady na závěr

•         Prasata jsou náchylná ke spálení sluncem.

•         Nikdy nekrmte prasata syrovým masem.

•         Zajistěte dostatečný stín ve volném výběhu, přístup ke slámě nebo pilinám na podestýlce a hlavně spolehlivé dodavatele čerstvého krmiva pro zvířata.

•         Zvažte bahnitou louži, čuníci totiž bahno milují. Pomáhá snižovat jejich tělesnou teplotu a také pomáhá snížit riziko napadení vešmi, což v konečném důsledku pomáhá udržet jejich kůži zdravou.

 

Nařízení státní veterinární správy
1. Každý chovatel prasat, jehož hospodářství je evidované u pověřené osoby podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (dále jen „evidované hospodářství“), který přemístí, ať již za úplatu, nebo bezúplatně, prase určené pro domácí porážku, je povinen vést řádnou evidenci těchto prasat.
2. V evidenci prasat určených pro domácí porážku podle odstavce 1 musí být uveden a) počet přemísťovaných prasat, b) datum přemístění prasat, c) jméno, případně jména a příjmení dopravce a adresa dopravce, obchodní firma nebo název a sídlo, není-li totožná s chovatelem, d) jméno, případně jména a příjmení chovatele, ke kterém je prase přemísťováno, a adresa domácnosti tohoto chovatele, e) adresa hospodářství, do kterého je prase přemísťováno, není-li totožná s adresou domácnosti.
3. Každý je povinen uchovávat evidenci prasat určených pro domácí porážku po dobu nejméně 1 roku od data přemístění a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.